Madeira je hornatý ostrov sopečného původu v Atlantském oceánu. Nenašli byste tu skoro žádnou rovinu, kdyby ji člověk sám nevybudoval. Trasy pro pěší turistiku na Madeiře však často rovinaté jsou. Levády, podél nichž vedou, jsou totiž nejčastěji postaveny tak, aby vedly téměř po vrstevnici. I to je možná důvod, proč se na Madeiru jezdí hlavně kvůli pěší turistice. Alespoň pro nás byla hlavní motivací.

Madeira se poměrně rychle mění a rozvíjí. Mám pocit, že na Madeiře se rychleji než kde jinde stávají neaktuálními některé informace, které jsme si přečetli v průvodcích a na internetu. My jsme strávili na Madeiře týden v říjnu 2015. Uvidíme, zda naše zkušenosti pomohou dalším cestovatelům, nebo sem budou jenom psát, co všechno je už na Madeiře jinak.

Objednání dovolené na Madeiře

Na Madeiru jsme se chtěli podívat už dlouho. Vlastně jsme ji měli vybranou už v roce 2010, jen zde tehdy řádily požáry, tak jsme radši letěli na Azory. Od té doby jsme buď nenašli dostatečně dobrou nabídku, nebo jsme narazili dříve ještě na něco výhodnějšího. Až na začátku října 2015 se stalo, že německá cestovka asi neměla moc zaplněné letadlo z Vídně, takže nejlevnější zájezdy se snídaní stály pod 9000 Kč.

Zájezd jsme objednali přes dovolená.cz. Už to nebylo tak výhodné, jako třeba dva roky zpátky na Tenerife, protože cestu žlutým autobusem do Vídně jsme si museli zaplatit. Zdarma už je jen pro zájezdy o něco dražší, ale pořád za to stálo cestu na zahraniční letiště podstoupit. Pro zajímavost rezervaci jsme prováděli ráno 6 dní před odletem, i s dopravou do Vídně nás to vyšlo těsně pod 10.500 Kč za osobu. Večer předtím byly ceny ještě tak o 400 Kč nižší, den po objednání už vzrostly více než o tisícovku.

Určitě se dá dovolená na Madeiře pořídit i levněji, my byli hodně omezeni termínem. Ve stejném roce na jaře měl asi s prodejem Madeiry problém Čedok, tehdy chvíli letenka z Prahy stála 5.000 Kč a zájezd už nevím kolik, ale nebyl o tolik dražší, určitě v nejlevnější variantě pod 10.000 Kč. Příznivci cestování jen s příručním zavazadlem nebo odletů odněkud zdaleka asi občas nacházejí i něco výhodnějšího, ale v tom my se neorientujeme.

Přípravy na cestu a mapy Madeiry

Půjčit si v knihovně pár průvodců a začít je číst až na letišti a v letadle – tak vypadá naše typická příprava, které ale pro cestu na Madeiru není nejvhodnější. Možná jsme neměli ty nejlepší průvodce, možná je to tím, že na Madeiře se postupem času některé věci rychleji mění. Každopádně nakonec se jako přínosnější ukazovaly cestopisy, které jsme našli na internetu a to z části až na místě. Asi nejvíce nám pomohly cestopis od Zdenka Bakšteina, průvodce Madeirou na Luko2.com a cestopis na tamazasezpatky.cz (který po letech už z internetového svět zmizel), a to přesto, že všechny byly již více jak 5 let staré.

Pro pěší turistiku se vyplatí s sebou mít baterku, dost levád prochází tunely. Sehnat baterku až na Madeiře bylo ale také jednoduché. Mít jen jednu baterku na dvě osoby není v tunelech moc praktické. Vyrážet na Madeiru bez kvalitní outdoorové obuvi taky není dobrý nápad. Sice nás to nakonec neomezovalo, ale nejsme dobrý příklad, navíc jsme měli slušné počasí.

Mapa Madeiry na jedné a Funchalu na druhé straně se dá získat zdarma v turistickém informačním centru ve Funchalu. Jako mapa města se ukázala použitelná v centru Funchalu, v okrajových částech už působila spíše jako nepřesná omalovánka. Radši jsem začal používat offline mapy do mobilu Maps.me. Pro turistiku mimo město jsme radši chtěli využívat papírovou mapu s vrstevnicemi. Výběr map v náhodně nalezeném obchodě byl dost široký, za 5 minut během cesty na autobus jsme neměli šanci je víc porovnat, tak jsme sáhli po mapě Madeiry od Kompassu osvědčeného v Alpách. Na první pohled mapa působila dobře, ale zkušený mapař pozná během používání podstatné nepřesnosti, zejména v detailech vedení turistických tras. Takže i v terénu jsem si nakonec začal pomáhat s Maps.me. Tvary levád zde seděly výrazně lépe, škoda že mapa nemá vrstevnice. Svět se mění, když i orientační běžec začne raději používat mapu v mobilu místo papírové :-)

Turistika a výlety po Madeiře

Pěší turistika podél levád byla tím, kvůli čemu jsme se na Madeiru těšili nejvíc. Prošli jsme několik levád – počínaje městkou Levadou das Piornais, přes rozmanitou a v závěru méně bezpečnou Levadu do Curral, dále nejkratší a nejjednodušší procházku podle Levady do Furado k vyhlídce Balcões a pak na druhou stranu nenáročný přechod podél stejné levády z Ribeiro Frio do Portely. Na závěr pak přišly dva nejzajímavější výlety – zelená, skalnatá a tunelů plná trasa k soutěskám s vodopády Caldeirão Verde a Caldeirão do Inferno, a průzkum levád v okolí Rabacalu, zejména neznačené, vodnaté a krásných výhledů plné Levády de Rocha Vermelha.

>> Více o turistice podél levád na Madeiře – fotky, GPS záznamy tras, video

Jen jednou jsme se při celodenním výletu nezaměřili na levády, a výstup na nejvyšší horu Madeiry Pico Ruivo se nám líbil snad ještě více. Opravdová horská turistika, sice v menší nadmořské výšce, ale v horách tak strmých a zvláštně tvarovaných, že podobné jsme dříve nikde nespatřili.

>> Více o výstupu na Pico Ruivo – video, fotky, GPS záznam trasy

Snad někomu naše postřehy z výletů pomohou – ale je třeba dodat, že ne vše již musí platit, Madeira je živá země a hodně se mění. Občas se někde utrhne kus skály a trasu je třeba vést jinudy nebo i uzavřít, na jiných místech zas vznikají nové trasy.

Funchal – hlavní město Madeiry

Ve Funchalu bývá ubytována většina turistů cestujících na Madeiru, ale rozhodně není typickým plážovým letoviskem. Funchal je totiž zároveň hlavním městem Madeiry a jasně největším městem na Madeiře – žije zde zhruba 40 % obyvatel ostrova. Nachází se zde jak oblasti hotelových komplexů, kde mají turisté významnou převahu, tak „normální čtvrti“, kde je hotelů a penzionů minimum nebo vůbec žádné.

My jsme bydleli kousek nad hranicí oblasti hotelových komplexů, nedaleko začátku Levády das Piornais. Ve Funchalu jsme moc času nestrávili a vlastně si ani nevyhradili žádný čas na jeho poznávání, ale při cestách autem zpátky do hotelu, do centra na autobus nebo pěšky na pláž jsme něco z města stihli vidět.

V Monte, „městské části ležící nahoře nad Funchalem“, jsem se zastavili večer cestou zpátky z Pico Ruivo. Tou dobou už nejezdila lanovka, která sem jezdí od pobřeží z centra Funchalu, stejně tak už se nedalo sjet dolů do Funchalu na speciálních dřevěných saních. Nám to nevadilo, pro tyto populární atrakce v Monte stejně nejsme cílovka. Ale výhled odtud na moře a na Funchal je hezký.

Míst z podobným výhledem na Funchal zeshora existuje ale více. Pěkný pohled je i z kopce Pico dos Barcelos v západní části Funchalu, nebo třeba z převážně vojenského vrcholu Pico da Cruz. Když máte tato místa náhodou při cestě, má smysl se tam podívat.

Že část Funchalu žije z turismu, je poznat. Sice ne na každém kroku, ale na každém druhém ano. Jedním z příkladů je vysoká hustota stánků a kanceláří různých agentur nabízejících organizované výlety a další akce. Část z nich se snaží vydávat za informační centrum označením jako „tourist center“ apod., aby nalákaly více zvídavých turistů.

Doprava po Madeiře

Veřejná autobusová doprava na Madeiře funguje a někdy se hodí ji použít. Je poměrně levná a otevírá možnosti pro přechodové výlety. Ostrov si mezi sebe rozdělilo několik autobusových dopravců. Odkazy na jejich weby najdete na visitmadeira.pt (odkaz v minulosti fakt vedl na stránku s odkazy na autobusové dopravce, ale překopali web a už nevede…), na některých z nich se jízdní řády hledají lépe, na jiných hůře.

Na většinu nejzajímavějších míst Madeiry se bohužel linkovými autobusy dostat nedá a protože v nabídkách organizovaných výletů pro nás moc pozitivního nenajdeme, je půjčení auta na nějaký čas víceméně nutností. My jsme měli auto vypůjčené na tři dny kvůli výletům na Pico Ruivo, do Rabacalu a ke Caldeirão Verde a Caldeirão do Inferno. Bral jsem to jako nutné zlo, řízení auta na Madeiře se spoustou extrémně strmých či velmi úzkých silnic není nic pro mě. Ale někdo jiný si to zas může užívat.

Hodí se sledovat informace o dopravních uzavírkách, ale některé byly trochu matoucí. Například se psalo o uzavřené silnici ER 105 a zároveň úseku Encumeada – Paúl da Serra, ale silnice mezi těmito místy je na mapách označena ER 110. Realita potvrzená z více míst, mimo jiné i od recepčního v našem hotelu, je, že uzavřená je silnice ER 110 – kus od Encumeady byla výrazně poškozena a možná ta uzavírka bude na dlouho…

Koupání na Madeiře

Když srovnám Madeiru s našimi předchozími ostrovními dovolenými na Azorech, Tenerife nebo i Islandu, všude jinde bylo koupání důležitější částí našeho pobytu. Na Madeiru se primárně kvůli koupání v oceánu nejezdí a kvůli ležení na pláži už vůbec. Voda je zde chladnější a moře často ne úplně dobře přístupné. Koupání chtiví turisté tedy nejčastěji zůstávají u hotelových bazénů nebo navštěvují speciálně upravená koupaliště na pobřeží, která kombinují vybudované bazény s relativně pohodlným přístupem do moře, který by byl jinak kvůli skalnatému pobřeží dost nepohodlný. Taková koupaliště jsme ve Funchalu potkali jenom placená, tedy nic pro nás, když chceme strávit u vody jen desítky minut. Přesto jsme se i ve Funchalu vykoupali a to na kamenité pláži Praia Formosa na západě města.

Ke koupání je často doporučováno koupaliště s lávovými bazénky v Porto Moniz na severozápadním pobřeží Madeiry. Často jsou zde však příliš velké vlny a koupaliště zůstane uzavřené, tak jak jsme četli v některých cestopisech a jak se to stalo i nám. Aspoň jsme ušetřili čas i peníze za vstupné. Přesto jsme se v Porto Moniz nakonec vykoupali. U restaurace nedaleko místního akvária se nacházejí bazénky výrazně víc chráněné před vlnami. U vstupu do vody byl nápis „unguarded beach“ a sprcha, tak jsme se k vlezení do vody odhodlali. I když to nebylo opravdové koupání v moři, vlnám se podaří dostat až do těchto bazénků jen jednou za čas.

Že popis možností koupání na Madeiře nepůsobí moc lákavě? Je to tak, nám to ale vůbec nevadilo. Na Madeiru jsme stejně jeli kvůli jiným věcem a zejména co se týče pěší turistiky naše očekávání splnila, nebo spíš překonala.

Kam dál – související články

• Levády na Madeiře – podrobný popis našich výletů podle levád (+ video, fotky, GPS záznamy)
• Výstup na Pico Ruivo – o výstupu na nejvyšší horu Madeiry (+ video, fotky, GPS záznam)
• Dovolená na Tenerife – to už není Madeira, ale jiný krásný relativně nedaleký ostrov

Kam ještě dál?

Plánujete cestu na Madeiru a nemáte ještě vše zařízené? Možná vám pomohou následující odkazy:

• Dovolená.cz – prodává zájezdy německých i českých cestovek. Při našich cestách byl zájezd s německou CK při nákupu na poslední chvíli výhodnější, než kupovat letenky a zařizovat ubytování samostatně,
• Slevomat.cz – ano, už i na Slevomatu se dá zakoupit dovolená na Madeiře. A co je na Slevomatu, často bývá výhodné :-)

Za rezervaci provedenou po prokliku některého z těchto odkazů získám drobnou provizi z prodeje. Pokud vám článek pomohl, můžete takto přispět na provoz tohoto webu a dodat mi energii k sepisování zkušeností z dalších cest. Vás to samozřejmě nic stát nebude.