Na mapě to vypadá jako zajímavý horský cyklistický výlet v Zillertalských Alpách. Údolím Muhlwalder Tal nahoru až k jezeru Lago di Neves (Nevesstausee), odtud další stoupání až k Chemnitzer Hütte ve výšce 2420 metrů nad mořem. Dolů pak přes Gögealm do údolí Weissenbachtal až k řece Ahr a podél ní okruh dokončit. V reálu je to šílenost, kterou nelze doporučit. Úsek Chemnitzer Hütte – Gögealm je zcela nesjízdný, nevím proč ho někdo do mapy od Kompassu vyznačil jako bikový. Nicméně zbylé úseky okruhu za to stojí.

Vlastní okruh pro nás začal ve vesničce Mühlen in Taufers, kam jsme se přiblížili po rovinaté cyklostezce údolím Tauferertal. Ta je ideální na rozjetí, podobně jsme ji využili i při výletu po cyklotrase Rieserferner Radweg. Z Mühlen in Taufers není nutné začít stoupat po hlavní silnici, asfaltka po pravém břehu potoka Mühlwalder Bach je kvalitní. Nicméně v polovině cesty do Mühlwaldu už se na hlavní silnici napojuje. Tolik to nevadí, provoz aut tam nebyl nikterak hustý. V Lappachu se silnice zužuje, ještě předtím prochází dvěma tunely. Tomu prvnímu se dá na kole vyhnout, stačí odbočit těsně před ním.

Doteď se stoupalo víceméně pozvolně, ale k jezeru Lago di Neves (Nevesstausee) už je to pořádný kopec. Pořád ale po asfaltu, pro silničáře to může být slušný tréninkový úsek. Jak je vidět už zespoda, Lago di Neves ve výšce 1860 m n. m. není vlastně jezero, ale přehrada. V červenci rozhodně není napuštěna na maximum. Objíždíme Lago di Neves po západním břehu, tam už se nejede po silnici, a o to lepší pohledu na jezero i okolní kopce tato cesta nabízí.

Za Lago di Neves se cesta strmě zvedá, ale stále je to bez problému jetelná vozová cesta s povrchem „kvalitní hlínošutrošterk“. Na řadu už přicházejí nejlehčí převody, strava.com hlásí průměrné stoupání 16 %, ale třeba proti stoupání k chatě Fodara o 3 dny později to byla pohoda. U salaší označených v mapě jako Obere Nevesalm ve výšce něco pod 2200 metrů se široká cesta mění v užší chodníček, který je ale dobře zpevněný. Nicméně místy už příliš prudký nebo jinak technicky náročný (např. kvůli odvodňovacím kanálkům), takže zhruba polovinu cesty k Chemnitzer Hütte jsme kola tlačili. Až sem do výšky 2420 m je to pořád pěkná trasa, pro nás zároveň z hlediska dosažené nadmořské výšky na kole rekordní.

Kdo se těší na nějaký sjezd od Chemnitzer Hütte na Gögealm, má smůlu. Vyznačení na mapě od Kompassu zelenou barvou určenou trasám pro horská kola nechápu. Na kole je sjízdných jen rovinatých pár desítek metrů na začátku, pak už se procenty sjízdných úseků limitně blíží nule. Vedení kola je třeba střídat s jeho nošením, jinak to v místech, kde stezka vede dolů po kamenech, nejde. Prostě je to regulérní horská stezka pro pěší turisty, srovnatelná třeba se spodní třetinou výstupu na Hoher Sonnblick.

Na kola sedáme až u Gögealmu (2027 m n. m.), kam mohou místní vyjet autem po hlínošutroštěrkové cestě. Sjezd po ní je docela dlouhý a vyžaduje funkční brzdy. Až tam, kde se dělí údolí Weissenbachtal na několik menších údolí, začíná silnice vedoucí do Luttachu. Jejímu spodnímu úseku se dá vyhnout kratší variantou po úzké silničce podél potoka. Závěrečný úsek celého okruhu vede podél řeky Ahr, cyklotrasa se nachází většinou na druhé straně řeky mimo docela frekventovanou silnici.

Video z výletu: Mühlwald – Lago di Neves – Gögealm – Luttach

Fotky z výletu k Lago di Neves

GPS záznam trasy

Jak je vidět z GPS záznamu, zahrnuje i v popise nezmiňovaný úsek z vesničky Pfalzen u Brunecku, kde jsme byli ubytování