Rieserferner Radweg je cyklotrasa, která objíždí dokola část Alp jménem Rieserfernergruppe. Měří asi 95 kilometrů, prochází pěti většími údolími, kromě Itálie zasahuje i do Rakouska a hranice překračuje v sedlech vysokých nad 2000 metrů. Mezi našimi výlety podniknutými během dovolené v Jižním Tyrolsku šlo o trasu nejvíce cyklistickou a nejméně technicky náročnou. Ideálním startovním a cílovým městem je Bruneck.
Projeli jsme v Dolomitech na kolech okruh, kde převážná většina trasy vede různými údolími, po kvalitních zpevněných cestách a v rámci možností bez prudších stoupání. Že nic takového nemůže existovat? Zkuste okruh Bruneck – Enneberg – údolím Rautal – napojit se na trasu z Cortiny do Toblachu – a z Toblachu údolím Pustertal zpátky do Brunecku. Má to jeden háček. V poměru k délce okruhu vzdáleností krátké, ale brutální stoupání k chatě Fodara.
Výstup na vrcholy Reissrachkopf a Schwarzwand byl při ubytování v obci Wörth nedaleko Raurisu ideální rozcvičkou pro náročnější túry, v našem případě zejména pro výšlap na Hoher Sonnblick. Odpolední procházka hned po našem příjezdu do rakouských Alp v srpnu 2013 se trochu protáhla, nakonec z ní byl 6hodinový výlet, při němž jsme nachodili skoro 23 kilometrů. Po jaké trase jsme šli?
Závěrečná etapa 5. ročníku Sixnumbers v roce 2014 byla mým prvním závodem, který jsem zkusil objet s kamerou na helmě. Běžný multitasking dlouhých bodovacích MTBO závodů – rychle šlapat, nedělat mapové chyby a snažit se po celou dobu o plánování a optimalizaci postupu – jsem rozšířil ještě o ovládání kamery. Během čtyřhodinové etapy se mi podařilo natočit 115 minut záznamu, které jsme konečně sestříhali do 20minutového videa. To by zároveň mohlo společně s naší trasou vyznačenou na mapě objasnit i začátečníkům, v čem dlouhé bodovací MTBO závody jako Sixnumbers spočívají.
V pátek 10. dubna 2015 se konal 6. ročník Pražské lítačky, závodu v pražské MHD. Co je to za akci, jsem podrobněji popsal v článku o Pražské lítačce 2014. Tentokrát budu stručnější, věnuji se pouze své trase a závodní strategii, která stačila na 2. místo.
O závodě Bike Adventure jsem do různých ročenek Ekonomu Praha napsal tři články. Slíbil jsem, že další už nebude, což je vidět i z názvu článku z roku 2012 – „Bike adventure potřetí a naposledy“. Parádní začátek sezóny zastavený zraněním znamenajícím rozpad naší dvojice, hledání náhradní spolujezdkyně, komplikace v první etapě. Pak ale snad životní závod v etapě druhé a konečně vítězství! Bike Adventure 2012 jsme v kategorii mixů vyhráli v sestavě Martin Sajal – Adéla Boudíková.
Bodovacího orientačního závodu dvojic na horských kolech Bike Adventure jsem se do roku 2014 zúčastnil celkem 13krát. Za tu dobu jsem vystřídal šest spolujezdců a spolujezdkyň, a zatím pětkrát jsme se dostali na stupně vítězů. Poprvé se to podařilo v roce 2008. Jak naznačuje název článku z ročenky Ekonomu Praha za daný rok, před tímto závodem jsem nejdříve musel najít novou spolujezdkyni a pak doufat, že se včas vzpamatuji z operace zubů. Dostal tenkrát název „Hledání ženské a trhání osmiček aneb Bike adventure 2008„.
Statistiku telefonátů si nikde nevedu, natožpak z doby starých Siemensů a Nokií. Ani v chytrém Samsungu nevidím dále než 3 měsíce do minulosti, ale přehled hovorů uskutečněných během soboty 4.10.2014 poskytuje dokonalý. Bez něho bych ani náhodou nedokázal spočítat, že těch telefonátů bylo přesně 38 za den, což musí být můj denní rekord. Přinesl ho první den pořádání MTBO závodů v Říčanech. Akce, které jsem věnoval spoustu času s předstihem plánovaně a celkem s radostí, v posledních týdnech už pak mnohdy méně plánovaně a bez radosti, a sobotní dvojzávod sprint + middle vše korunoval. Neplánovaných událostí přišlo několik a radost žádná. Tento článek jsem psal primárně pro ročenku Ekonomu Praha za rok 2014, od verze zveřejněné v ročence se liší jen v jednom odstavci, který by v papírové verzi bez odkazů postrádal význam…
Dyleň je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa, to jsme se učili už ve škole. Podle někoho spíše čtvrtý nejvyšší, protože ještě dva vrcholy na stejném hřebeni nedaleko nejvyššího Čerchova dosahují nadmořské výšky nad 940 metrů. Tak vysoká je Dyleň. Nachází se na severním konci Českého lesa, nějakých 15 kilometrů západně od Mariánských Lázní. Právě odtud jsme na Dyleň vyrazili, je to celkem pěkný v podstatě celodenní výlet do míst, kam většina návštěvníků Mariánek nezavítá. Šli jsme pěšky, asi z důvodu že letos už kola bylo dost a měli bychom někam taky vystoupat po svých, ale příště bych kvůli převaze asfaltových cest určitě volil kolo. Jako ostatně i jinde v Českém lese.
Kanárské ostrovy jsem měl dlouho nevím proč zařazeny mezi místa vhodná jen pro plážovou turistiku. Až nabídka zdánlivě výhodných letenek na ostrov Tenerife mě přiměla zjistit si víc a hned jsem Kanáry přesunul ze skupiny „tam zrovna nemusím“ do „sem se opravdu chci podívat“. Zároveň mi ale přišlo, že kupovat samostatně letenku se většinou nevyplatí. To se
v půlce října 2013 potvrdilo, když se objevila nabídka last minute zájezdu na Tenerife. Jasno jsme měli hned a rozhodně jsme toho nelitovali.