Korčula je ostrov příliš velký na to, abychom ji zvládli projet na kole za jeden den celou. Rada po připlutí do přístavu Račišće zněla, že západní část ostrova je zajímavější. Zamířili jsme tedy podél severního břehu ostrova západním směrem s cílem držet se moře tak dlouho, jak jen to půjde. Na konci naší cesty však bylo třeba dojet do Brna – nebo jak se přístav jménem Brna na jižní straně ostrova správně skloňuje.
Cesta na prvním úseku z Račišće do zátoky Babina je místy kamenitější a vrstevnicová je jen v průměru – střídají se kratší sjezdy a výjezdy různého sklonu, a místy se jede i po rovině. Silnička, začínající u zátoky Babina a vedoucí až do obce Prigradica, je trochu zvláštní. Začíná (tedy spíš končí) jako široká asfaltka. Ta se po pár kilometrech mění na úzkou asfaltku, aby se po pár kilometrech zas změnila na asfaltku dvakrát tak širokou. A později přijde i na pár set metrů makadamu, i když výborně sjízdného. Každopádně všude je tato silnička pěkná, v podstatě rovná a dost rychlá.
Za zátokou Bristva, kde zrovna stavěli pořádně velkou loď, silnice míří nahoru do vnitrozemí. My pokračovali po cestě podél břehu (i když vlastně většinou vede dost daleko a dost vysoko od břehu), a tento úsek nám přišel pro jízdu na horském kole nejzajímavější. Postupem času jsme začali potkávat šipky vyznačující místní cyklotrasy. Ty nás vedly po cestách nejblíže pobřeží, dokud to šlo.
Když už to nešlo, nebyli jsme tak daleko od nejzápadnějšího bodu Korčuly. Tam jsme se však již nedostali. Poloostrov Privala totiž slouží armádě, která ho od zbytku ostrova oddělila vysokým plotem. Zamířili jsme tedy zpátky, dalším cílem se stalo možná největší město ostrova Korčula Vela Luka na konci stejnojmenného zálivu. Městečko jsme projeli „jen kolem vody“, ale odtud i z dálky nevypadalo špatně.
Nedaleko se tyčí ve výšce 377 metrů nad mořem kopec Hum, z Vela Luka na něj vede úzká asfaltka. Pro sportovněji zaměřené cyklisty je to ideální cíl. Začátek stoupání je pozvolný, ale pak se silnice strmě zvedá a úplně nejprudší je asi závěr – prostě ideální vrchařská prémie. Navíc s odměnou nahoře. Hum nabízí rozhled všemi směry. Severním na záliv Vela Luka a pak na Hvar, za ním vrcholky ostrova Brač a pak Biokovo na pevnině. Na jihu je pak vidět několik ostrůvků a ostrovů, z nichž největší je Lastovo. A na vrcholu samotném je k vidění zbytek staré vojenské stavby.
Z Humu jsme sjeli k jižnímu pobřeží, které jsme sledovali až do obce Grščica. Odtud jsme zamířili do vnitrozemí silničním stoupáním, kde značky hlásily 3,5 km s 6 % sklonem. Vrchol stoupání byl v sedle nad městečkem Blato, které vypadalo ze silnice hezky historicky, ale sjíždět až do něj by znamenalo ztrátu dalších výškových metrů, což se nám nechtělo. Místo toho jsme vyrazili opět nahoru po silničce směrem jihovýchodním. Silničku jsme opustili těsně pod vrcholem stoupání, jen abychom si přidali jiný nesilniční výšlap. Vyjeli jsme do nadmořské výšky 393 metrů na Petrov vrh, kde stojí asi 4 metry vysoká rozhledna. Ta nabízí výhledy podobné jako na Humu – jen Vela Luka není tak blízko.
Pak už přišel jen sjezd směrem Smokvica a Brna, kde čekala naše loď. V této „etapě“ našeho putování po Chorvastku na kole jsme najeli téměř 100 kilometrů.
Potud článek napsaný přímo na lodi (propiskou na papír, zbývalo ho jen přepsat a „učesat“). Doma jsem si při prohlížení fotek vzpomněl ještě na jednu věc. Korčula byla vlastně jediným místem z naší chorvatské dovolené, kde jsme narazili na v terénu značené cyklotrasy. Ty v jinak skvělé mapě od Geotouru chybějí. Na jednom místě jsme dokonce narazili na tabuli s mapou. Dle svých zvyklostí jsem si ji vyfotil, s tím že pak na internetu zkusím najít elektronickou verzi mapy. Čekal jsem, že to půjde snadno, když byla na tabuli dokonce uvedena doména „Blato – Croatia tečka com“. A proč to píšu takto? Protože na dané doméně jsem našel už jen nějaké čínské znaky, možná s odkazy na zavirované stránky, nejspíš doména propadla a zaregistroval si ji někdo jiný… Najít se mi podařilo jen jinou mapu, a to cyklotras v okolí městečka Smokvica. Tak aspoň zveřejňuji vyfocenou mapu tras v okolí města Blato. Nejde o celou informační tabuli, mapa cyklotras byla jen její menší částí. Ani na ní nejsou všechny trasy na ostrově – vzpomínám si, že v nejzápadnější části ostrova jsme také narazili na směrovky, ale v mapě v těch místech nic není.
Nakonec ještě GPS záznam naší trasy – k nalezení na AllTrails.com, nebo náhled rovnou zde.
Kam dál – související články
- Souhrnný článek o Kololodi – shrnutí plavby po ostrovech, jejíž 3. den jsme strávili na Korčule
- Ostrov Hvar – 1. a 2. den, střední a západní část ostrova (+ video a GPS záznam trasy)
- Ostrov Lastovo – 4. den , projeta většina ostrova (+ video a GPS záznam)