Video a fotky z cyklovýletu v oblasti Lungau. Vyjeli jsme z Unterbayrdorfu u St. Margarethen im Lungau a brzy jsme začali stoupat směrem ke Katschbergu. Z neúspěšného výjezdu na Aineck moc záběrů není. Dál jsme pokračovali z Katschbergu ke Stöcklalmu po horské cestě, kde jsme potkali hodně zvířátek. A ještě víc jich bylo na farmě Stöcklalm :-)
Kotníky jsou obecně důležitou částí těla pro provozování orientačního běhu. Mnozí s nimi mají potíže, jiní se zatím s problémy nesetkali, ale přesto je vhodné být připraven a vědět, jaká úskalí život s poraněným kotníkem přináší… Proto tenhle článek… (Který vznikl již v roce 2005 jako příspěvek do ročenky oddílu orientačního běhu Ekonom Praha. Když se v mém okolí objeví někdo s nohou v sádře, nebo si znovu poraním kotník já, občas si na ten článek vzpomenu, tak ho zveřejňuji i mimo oddíl. Neznalí Ekonomu a tehdejšího dění v něm asi nebudou sem tam něco chápat, ale třeba i tak článek někoho poučí nebo pobaví.)
Zkusit vystoupat na třítisícovku. To jsme si dali za dílčí cíl našeho pobytu v rakouských Alpách v srpnu 2013. Nakonec jsme vybrali ubytování nedaleko Raurisu s tím, že za dobrých podmínek se pokusíme dobít Hoher Sonnblick, 3106 metrů vysoký vrchol v oblasti Goldberggruppe. Nebyli jsme si úplně jisti, zda se dá cesta tam i zpátky zvládnout za jeden den, ale určitě jsme to chtěli zkusit takto nalehko. Zároveň nám Sonnblick připadal jako vrchol, který by mohl být dostupný i pro nás – tedy nikoliv horolezce, ale „chodce“.
Korčula je ostrov příliš velký na to, abychom ji zvládli projet na kole za jeden den celou. Rada po připlutí do přístavu Račišće zněla, že západní část ostrova je zajímavější. Zamířili jsme tedy podél severního břehu ostrova západním směrem s cílem držet se moře tak dlouho, jak jen to půjde. Na konci naší cesty však bylo třeba dojet do Brna – nebo jak se přístav jménem Brna na jižní straně ostrova správně skloňuje.
Celý příspěvek
Ostrov Lastovo byl asi nejhezčí zastávkou našeho týdenního objevování ostrovů a dalších míst v Chorvatsku na kole. Nejmenší ostrov na naší trase není tak malý, jak se zdá. Za den jsme projeli většinu tamních pro kolo použitelných cest, ale pár neprojetých jich zbylo. Najezdili jsme 86 km, takových 100 km by k projetí všeho možná stačilo.
Prvotní motivací bylo sdílet zážitky a zkušenosti z cestování, které jsem si v posledních letech začal zapisovat. Často ale končily napsané rukou na papíře, nejlépe někde zašantročeném. Když už trávím čas sepisováním, byla by škoda to nedotáhnout do konce a nezveřejnit. Zvlášť když se občas dostaneme do míst, kam zrovna moc turistů nejezdí a tolik se o nich najít nedá.
Starám se sice o obsah několika webů, na ně se ale články s cestovatelskou tematikou nehodí. Hledat pro každý článek umístění mě už přestalo bavit. Nejvíc za to může článek o dovolené na Islandu, který byl sice dopsán už před rokem, ale snaha o jeho udání skončila po prvním neúspěchu…
V srpnu 2012 jsme strávili týden na Islandu. Poznali jsme od všeho něco – od míst, kam míří většina návštěvníků Islandu, jako jsou Zlatý okruh nebo Modrá laguna, přes jeden z nejznámějších islandských treků Laugavegur, až po místa, kde jsme byli téměř a v případě výstupu na vrchol Ok úplně sami. Třeba naše zážitky a zkušenosti budou inspirací a užitečnými radami pro další cestovatele i přesto, že článek vznikl až několik měsíců po návratu a pak ještě rok čekal na zveřejnění…
Se závody, při nichž je cílem efektivně cestovat linkami pražské MHD, už mám nějaké zkušenosti z O-PIDu. Ze čtyř ročníků akce pořádané Žaketem jsem se účastnil třikrát, ta první si dokonce vysloužila článek do ročenky orienťáckého Ekonomu. Pražská lítačka už měla za sebou také čtyři ročníky, ale pro mě byl premiérový až 5. ročník, který se konal v pátek 4. dubna 2014.