Kololoď – Chorvatsko na kole – recenze

Kololoď TvrdiChorvatsko, tam je přeci vedro i v horách a na pobřeží je vše přizpůsobeno masové plážové turistice, měl jsem zafixováno od své poslední návštěvy této země. Jenže závisí, kdy, kam přesně, jak a s kým tam jedete. Pokud to je místo parného léta květen a navíc vyjde počasí, strávíte většinu času na ostrovech a poznáváte je v sedle kola, může být v Chorvatsku krásně. Tak, jako jsme se měli my na Kololodi.


Myslel jsem si, že poprvé jsem o Kololodi slyšel při Bike Adventure, kdy v roce 2010 vyhrála zájezd nejlepší dvojice v kategorii mixů (takže z druhého místa jsem měl radost menší než obvykle). Ve skutečnosti se ale o tuto první fázi propagace zasloužil jiný, nyní již neexistující projekt. Název Kololoď tak známe až díky naší účasti na prvním ročníku Ztracených Kobylek, tedy jiném závodě, který CK Geotour sponzoruje.

Pár postřehů z objednávkového procesu: Pro přihlášení bylo třeba podepsat cestovní smlouvu opravdu písemně a doručit poštou nebo osobně (naskenovat by nestačilo). Vyhnout se tomu nákupem přes nějakou z internetových cestovních agentur (jako třeba na stránce s nabídkami dovolené v Chorvatsku na TravelPortalu, kde se vyřeší vše vzdáleně), v tomto případě nešlo. Zájezdy Geotouru v nabídce agentur nenajdete. Při rezervaci v půlce února už jsme měli výběr trochu omezený, na naší lodi byly vyprodány komfortnější typy kajut. Zaplacení na fakturu Etneterou díky odměně „100 za 10“ nebylo problémem.

Tato recenze se vztahuje k trase „Jubilejní“ na lodi Tvrdi se začátkem v polovině května 2014. O výběru trasy jsme rozhodovali primárně podle termínu, který nám s ohledem na další aktivity vyhovoval jen jeden. V něm jsme pak zvolili trasu vedoucí víc po ostrovech než po pevnině.

S ohledem na naše nulové zkušenosti s plavbami jsme z více pohledů nevěděli, co očekávat. Jaké bude ubytování na lodi? Nebude nám vadit houpání lodi? Nevadilo vůbec, ale počasí nám vyšlo ideálně. V čem jsou horší levnější kajuty typu B umístěné v podpalubí, které na nás zbyly? Za mě jen v delší cestě na záchod umístěný na palubě. Naopak v noci mi vyhovovalo, že je tam opravdu tma (nejen v noci). Že v kajutách nebude moc místa, jsme tak nějak počítali – kvůli prostornému „pokoji“ se asi na loď nejezdí.

Jaké bude jídlo na lodi a bude ho dost? V ceně zájezdu je polopenze. Množství jídla odpovídá tomu, že se cyklisté potřebují pořádně najíst před celodenním výletem. Navíc je dovoleno si při snídani namazat chleba na cestu. Večeře byla většinou čtyřchodová a kuchař vařil výborně. Jenom když někdo nejí běžně ryby, tak má dvě možnosti – zvyknout si, nebo každý zhruba druhý den večer hladovět. První možnost je výrazně lepší :-)

Služby cestovek běžně při poznávacích dovolených nepotřebujeme, nemívají pro nás přidanou hodnotu a spíše jen omezují volnost. Vypravit se na poznávací zájezd s cestovkou pro nás také znamenal nezvyk a velký otazník. Ale pozitiva jednoznačně převažovala. O volnost jsme nepřišli, na kole jsme se na ostatní nijak vázat nemuseli a jezdili jsme samostatně po trasách, které jsme si vybrali sami – účastníci mají na výběr ze spousty různě náročných variant. Na průvodci bylo vidět, že už byl na chorvatských ostrovech několikrát a má naježděné různorodé trasy. Od variant pro cyklisty, kteří se chtějí každý den někde stavit na dobrý oběd (kdy často domlouval návštěvu nějaké hospody, která vlastně běžnou hospodou pro veřejnost ani není), přes různé možnosti prodloužení tras, a dokázal poradit i nám, co jsme chtěli projezdit co nejvíce míst.

Mapový servis poskytovaný Geotourem zaslouží jedničku s hvězdičkou. Před každou etapou má každý cyklista nárok na mapu, resp. výřez z ní na jeden či více listů formátu A4. Důležité je, že tyto mapy velmi dobře sedí – kam se na ně hrabou mapy použité při některých dlouhých cykloorientačních závodech v ČR. Nebylo to  tak však vždy – kvalita dostupných chorvatských map byla taková, že Geotour ve spolupráci se zakladatelem Shocartu Bobem Hájem raději vytvořil a vydal vlastní turistické mapy Dalmácie. Jsou k dispozici i k prodeji.

Jak připravit kolo na týden v Chorvatsku? Dobrým nápadem určitě bylo vyměnit pomalu dosluhující brzdové destičky, kvalitní brzdy jsou zde nutností. V pokynech před odjezdem je doporučeno vybavení na opravu defektů, my jsme nakonec měli štěstí – za celou dobu jen jeden defekt na dva lidi. Je třeba si dát pozor i na to, že zejména na ostrovech je to složitější s doplňováním vody. Takže kdo nezastavuje pravidelně v hospodách, neměl by zapomenout si vzít velké cyklistické lahve a nebo si jako Lenka pořídit camelbak. Naopak vekou pumpičku jsme správně nechali doma, na lodi byla k dispozici erární velká pumpa.

Naše plavba začala v přístavu Baška Voda, odkud jsme zamířili na ostrov Hvar, na jehož proježdění jsme měli první dopoledne a další celý den. Následně jsme jeden den věnovali Korčule a pak přišel na řadu nejméně známý ale asi nejhezčí ostrov Lastovo. Následoval oficiálně odpočinkový den s plavbou z Lastova se zastávkou na koupání mezi nedalekými ostrovy, končící už na pevnině na poloostrově Pelješac. I ten den se zde ale dalo leccos najezdit a přejezdu přes Pelješac byl věnovaný i další den. Laťka z ostrovů byla nasazena hodně vysoko a Pelješac byl přeci jen o něco méně zajímavý. Poslední den pak patřil „opravdové“ pevnině a pro nás nejdelší etapě. Vyráželi jsme z přístavu Ploče, odkud jediná rozumná varianta vystoupá tak daleko, že by pak byla škoda nevystoupat na druhou nejvyšší horu Chorvatska, 1762 metrů vysoký sv. Jure v pohoří Biokovo. Odtud už jsme jen sjeli přes Makarskou do Baška Vody.

Nevím, jak to vypadá na chorvatských ostrovech v létě. My je přeci jen poznávali před začátkem turistické sezóny a to jsem měl pocit, že mimo města a přístavy jsme tu byli v podstatě sami, což nám naprosto vyhovovalo. V Trpanji na poloostrově Pelješac jsme ve vedru dostali chuť na točenou zmrzlinu, ale cukrárny a stánky se zmrzlinou byly ještě zavřené. Až v Makarské bylo poznat, že zde už letní turistická sezóna pomalu začíná. Zde už asi polovina stánků se zmrzlinou měla otevřeno, a když jsme chvíli jeli po cestě podél pláže, museli jsme trochu kličkovat mezi plážovými turisty. V sezóně si to představit nedovedu. Zato v květnu to byla v Chorvatsku na kole paráda. Speciálně můžeme chorvatské ostrovy doporučit kamarádům lyžařům z Humanity. Pro ně by měly být ideálním cílem cyklozájezdu, vždyť na každém ostrově se jeden z nejvyšších kopců jmenoval Hum :-)

Kam dál – související články

  • Ostrov Hvar – 1. a 2. den, střední a západní část ostrova (+ video a GPS záznam trasy)
  • Ostrov Korčula – 3. den, západní polovina ostrova (+ GPS záznam)
  • Ostrov Lastovo – 4. den , projeta většina ostrova (+ video a GPS záznam)
  • 5. a 6. den na poloostrově Pelješac ani 7. den na pevnině popsány nemáme

3 komentáře u „Kololoď – Chorvatsko na kole – recenze

  1. puclik

    Ja byla na cyklo zajezdu v italii ale chorvatsko me take laka :) vypada to dobre. my jsme jeli s extre tour a vse ok pro pripadne nadsence cyklo vyletu jako jsme my. :)

  2. Pingback: Proč letos nejede Martin Sajal | MTBO Ztracené kobylky

  3. Pingback: Chorvatská Dalmácie na jachtě, kole a pěšky | Chorvatsko autem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *