Při pátrání po mapách, které chybí v archivu map pro orientační běh a mapovém portále ČSOS, jsem v databázi narazil na množství záznamů, které v archivu dělají spíše nepořádek. Proto jsem se pokusil vedle dohledávání chybějících map a opravování jednotlivých nepřesností navrhnout změny v evidenci map, které by mohly pomoci ke zpřehlednění celého archivu.

Cílem určitě není kritizovat něčí práci. Právě naopak, jakékoliv činnosti spojené s evidencí map a jejich uchováváním si velmi cením. Jen se snažím přinést svůj pohled „z venku“ a zkusit tím pomoci.

Formu článku na tomto webu volím z několika důvodů:

• obsahuje spoustu příkladů s odkazy většinou na mapový portál ČSOS, na to je HTML nejlepší,
• text je dost dlouhý. Pokud se nápady ukážou aspoň částečně jako užitečné, bude jednodušší šířit odkaz na web, než mít šíleně dlouhý text v nějakém emailu,
• případná diskuse se dá vest i formou komentářů pod článkem,
• a pokud by moje myšlenky nepřinesly nic nového, tak zde nikoho otravovat nebudou :-) V posledních letech se pohybuji mimo mapařskou komunitu i prostředí pěšího orientačního běhu, takže se snadno může stát, že vymýšlím něco již vymyšleného, o čem jen nevím.

Moje návrhy se opírají primárně o příklady z disciplín, ve kterých se pohybuji. Takže většina jich je z MTBO (čímž se snažím dotáhnout svoji práci, kterou jsem začal při tvorbě jinak nepříliš úspěšné výzvy k dohledání MTBO map fyzicky chybějících v archivu), příklady z pěšího OB jsou pak nejčastěji spojené s pořádáním SMIKu.

V databázi jsem “bojoval” hlavně s velkým množstvím map vydaných v minulých letech. U nich jsem narážel na hlavně na tyto 3 skupiny “problémů”

1. Odvozeniny s minimem nových prvků
2. Uvádění oddílu u map z tréninkových a neoficiálních akcí
3. Oboustranné mapy, různé výřezy pro jeden závod, atd.

Postupně je všechny rozeberu s uvedením několika konkrétních případů, které by mohly pomoci k přemýšlení, kudy dál. Pak se pokusím přinést základ konkrétního návrhu, jak s takovými mapami naložit.

Odvozeniny s minimem nových prvků

Vytisknout nově vypadající mapu je v posledních letech velmi jednoduché i pro malé akce. Doba, kdy se dotiskávaly tratě na offsetem vytištěnou mapu, je pryč. Map s ohledem na tento stav vzniká enormní množství, a některé z nich databázi archivu spíše zaplevelují.

Níže jsou příklady různých typů těchto map spolu s mými názory, jak bych s nimi naložil. Je jich hodně, takže je někdo může chtít přeskočit a přejít rovnou k obecným návrhům, co s takovými mapami udělat.

Příklady odvozenin

Vyřadit z archivu / označit jako jednoznačnou odvozeninu

• Dědův hrob – mapa vytvořena naskenováním a následným vytištěním části staré mapy Děd, jedinou změnou je nově doplněný název. Její zanesení do archivu mělo mimo jiné za následek následující zmatečnou mailovou komunikaci 17 let po vydání původní mapy: “Ahoj Martine, nevíš, kdo by mohl mít k dispozici mapu Dědův hrob? V archivu je psáno, že ji má Slavie.” – “Myslíš tohle http://csos.tmapserver.cz/data/jpg/2598a.jpg ? Můžu se po ní podívat, i když nevím, jestli takovýhle historický kousek ještě někde elektornicky bude” – “Kdepak, myslím tuhle novější: http://csos.tmapserver.cz/mapa/deduv-hrob-2007” – “S tou nemá SLP nic společného, to si nějak udělal Beroun, asi po vlastní ose? Zkus si ty mapy ale porovnat, jestli je na ní něco nového, nebo je jen zkopírovaná stará. Protože si nejsem jistý, že bychom někomu podklady dávali. Ostatně i v archivu je psáno: Výřez z mapy Děd 1998. Jen JPG z webu. Bez tiráže, ani měřítko neuvedeno.“ A po diskusi s dalšími slávisty jsem posílal potvrzení: “O mapě Dědův hrob nikdo ze Slavie nic neví, takže to muselo být skutečně asi dílo vyrobené s využitím skeneru/kopírky.”
• Mapa v archivu zanesená pod jménem “Krátká” – to dostala podle toho, že do archivu se dostala mapa krátké trati z nočního tréninku. Žádnou změnu v mapové části nevidím, jde pouze o výřez z mapy Valy, z níž byly vyříznuté i do obdélníku zapadající prvky designu (poslední aktualizace je z mapy Nad tunelem z r. 2008), s dokreslenou tratí.
• Mapa Valy z roku 2011 je téměř totožný případ. Jen o chlup lepší – vidím jedinou změnu v mapové části, jednu dokreslenou paseku.
• Cukrák 12 pro SMIK – tuto mapu mě ani nenapadlo do archivu posílat, jde o A4 výřez z mapy Cukrák 12 z jara téhož roku. Podobným výřezem byla i druhá jarní mapa Cukrák, oproti té SMIKové byl výřez trochu posunutý. Všechny 3 mají stejné evidenční číslo. Na podzim jsem ani nepsal do tiráže, že jsem mapu revidoval, seděla skvěle a nových pasek bylo minimum.
• Mapa Xaverovský háj z února 2017 je mýma očima téměř nerozeznatelná od stejnojmenné mapy z května 2016, když nepočítám vyznačení překážek na trati. Počet změn asi bude znát jen autor Honza Kabát, já si všiml jen jedné cyklostezky mezi těmi dvěma závody dostavěné.
• Mapa Ďáblice 2.6.2016 ze závodu Pražské MTBO ligy je téměř jistě odvozeninou nějaké OB mapy (není v MTBO klíči). Potíž je v tom, že daná OB mapa v archivu není. Tipoval bych, že to bude nějaká mapa z Ďáblické bludičky. Nová OB mapa téhož prostoru Ládví už vypadá jinak, byla vydána pár týdnů poté.

Odvozeniny s dílčími změnami/rozšířením – do archivu spíše nepatří

• Mapa v archivu zanesená pod jménem “Pražská MTBO liga” mi na první pohled přišla jako identická kopie tehdy 3 roky staré mapy Zvoles. Na druhý pohled při důkladném studiu trati jsem našel asi 5 úprav a pak i významnější rozšíření do obce Zvole, které je vidět i na mapě Kouzelný les. Ta má s mapou Zvoles evidentně společný datový soubor. Každopádně více změn v mapové části v podobě nových pasek, oplocenek či cest obsahuje i závodní mapa ze SMIKu 2009, ale tam se změny ještě dotiskávaly na mapu vytištěnou offsetem, SMIKová mapa tedy do archivu nepaří.
• Ke stejnému prostoru ještě jednou. Mapa, která dostala jméno Hladomori (bez diakritiky, asi byl problém s diakritikou u fontu :-) skutečně vychází z ocadového souboru a designu mapy Hladomoří z roku 1994. Oproti ní je provedeno větší množství změn „dokreslovacího“ charakteru, část z nich pochází z aktualizace pro SMIK 2002 (tehdy se dotiskovalo barevně na offsetem vytištěnou mapu, takže logicky v archivu není), část aktualizací je ještě novější. Z mapy nejde poznat, kdy a proč vznikla – název mapy a označení trati jsou doplněny jen provizorně do původního designu, což beru za jedno z kritérií, že nejde o zas tak originální mapu. I odhadnutý rok 2010 je podle mě špatný, správně bude 2007 nebo 2008, podklady jsme totiž poskytovali Kalimerovi v prosinci 2007 na nějaký noční trénink. Až nebude mít PGP napadený web, možná půjde dohledat i víc… V létě 2008 vznikla výše zmíněná mapa Zvoles, takže od té doby v jejím prostoru nebyl důvod staré Hladomoří používat.
• Mapa Jezírko ze SMIKu 2013 v archivu zatím není. Evidenční číslo má stejné s mapou Babka z jara téhož roku – v místech, kde se s ní překrývá, bylo dokresleno jen pár nových pasek. Ale plochou se víc podobá mapě Jezírko z roku 2010 a v části 3 roky staré se také provádělo pár změn. Byla chyba, že jsem mapu dřív do archivu neposlal.
• Podobný příklad je i mapa U Trojáku ze SMIKu 2018 (která je taky zatím někde na cestě do archivu, v tiskové podobě je vidět např. u tohoto článku o SMIKu). V prostoru jsme dokreslovali pouhé 3 paseky, které vznikly od vydání pro závody ŽA rok zpátky. Přesto jde o “složitější odvozeninu” – loni byl závodní prostor vytištěn z části na mapě U Trojáku (z ní má i evidenční číslo), ale z části i na mapě Červená hlína. Ale zároveň byl mezi tím ocadový soubor převeden do nového mapového klíče
• Mapa Jureček z Pražské MTBO ligy v červnu 2015 – z mého pohledu mapaře jde o jasnou odvozeninu mapy Údolí Rokytky ze závodů Českého poháru v říjnu 2014, v mapové části je jen asi 10 změn oproti originální mapě. Další rozdíl je v tom, že tato mapa je vytištěna bez designu a tiráže. Jenže největší rozdíl si uvědomuji až po delší době – na té nové mapě je o cca 5 – 10 % prostoru víc, ten se tehdy na papír nevešel kvůli designu a logům sponzorům.

Odvozeniny s významnějšími změnami/rozšířením – do archivu spíše patří

• Migrace bez vývratů – u této mapy ze SMIKu 2017 jsme měli odlišný názor i s oblastním kartografem Milanem Borovičkou, který na dotaz k evidenčnímu číslu odpovídal: “Já moc rád na dotiskované mapy nová evidenční čísla nedávám. Díky možnosti různě nastavených výřezů v tom bývá stejně chaos. Nejlepší je tam dát to původní z roku 2016 a pokud se do archivu dostane ten letošní výřez, tak to bude odrážet stav, kdy mapa je vydaná ve více
  vydáních – jiné výřezy, nová aktualizace.” Takže evidenční číslo je stejné s mapou Lib(p)ovka, přestože mapa ze SMIKu obsahuje cca 10 % prostoru, který se zatím na žádné mapě neobjevil. Tedy ne že bych ho domapoval, v ocadovém souboru byl, jen se do žádného předchozího výtisku nedostal.
• Mapy Nad tunelem z roku 2006 a 2008 jsou výřezy z mapy Valy z roku 2003 s tím, že původní mapa byla v patnáctce a obě mapy pro SMIK v měřítku 1:10000. Obě mají svá evidenční čísla a v obou případech proběhla aktualizace (v druhém případě dokonce i vrstevnic, protože to už tunel opravdu vykopali :-), ale přesto jde vlastně i v těchto případech o odvozeniny.

Návrhy, jak řešit odvozeniny obecně

• Jednoznačné odvozeniny/výřezy s nulou nebo minimem nových prvků – buď z archivu vyhodit, nebo označit jako odvozeniny (s vazbou na originální mapu) a i tak se je za každou cenu nesnažit sehnat všechny,
• u ostatních odvozenin také doplnit vazbu na originální mapu, jíž se dílo nápadně podobá. Technicky dává smysl mít vazbu na více map – to kvůli mapám, které zasahují do prostorů více map dříve vydaných samostatně, i když jinak vlastně nic nového nepřinášejí. Uživatel se pak rychle dostane k originální mapě, u níž zpravidla bývají přesnější údaje, a z ní pak i má lepší šanci poznat, jaká je “použitelnost” mapy. Označení odvozeniny na mapovém portále a podoba odkazu na originální mapu pak už je záležitostí UX,
• stanovit si nějaké přibližné procento úplně nově zmapovaného prostoru / prostoru zmapovaného po dlouhé době, kdy už mapa nebude označena za odvozeninu,
• pokud mapa bude mít originální evidenční číslo, pravděpodobnost označení za odvozeninu se tím výrazně sníží,
• i tak ale bude posouzení hodně subjektivní, a zejména bude těžko v rychlosti posouditelné archivářem, jak moc se mapy liší – což by ale v ideálním případě mohli uvádět autoři na mapu.

Uvádění oddílu u map z tréninkových a neoficiálních akcí

Významné procento map z tréninkových akcí je v databázi archivu přiřazeno k nesouvisejícímu oddílu. Větší podíl map vzniklých pro takové akce je u MTBO – z Pražské MTBO ligy je přiřazeno k naprosto nesouvisejícímu oddílu snad 50 % map. Pro MTBO se totiž dá relativně slušná nová mapa vytvořit s výrazně menším úsilím než v OB. Ale nejspíš bude podobná situace nastávat i v klasickém orienťáku u map z různých zimních lig a tréninků.

Mapy na neoficiální akce či tréninkové závody často nevydávají oddíly, ale jednotlivci. Ti jsou sice většinou členy nějakého oddílu, ale mapa stejně nemá statut díla či prostoru spravovaného závodníkovým oddílem. Takové mapy zpravidla neobsahují informaci o oddíle, který mapu vydal.

Následuje pár příkladů, které je zas možné přeskočit ke zobecněnému návrhu.

Příklady map s „podivným“ oddílem

• Mapa Přes tři lávky vznikla v době, kdy její autoři byli ještě členy EKP. Od dalšího roku jsou již členy SPC. Mapa vznikla pro pražskou MTBO ligu pořádanou bez jakéhokoliv napojení na oddíl, ani jako podklad nesloužila mapa patřící nějakému oddílu.
• Mapa Triangl Svaté Markéty vznikla pro závod ze série EPO orienťáků, který pořádali členové oddílu extrémních sportů Ekonom Praha Outdoor. Ten má s oddílem OB Ekonom Praha (EKP) společnou jen nadřazenou jednotou, s ČSOS nic.
• Mapa MTBO PrÚjezd jako jedna z mála nemá uvedený žádný oddíl (z větší části nikdy nezmapovaný prostor ani pro OB + autor pro orienťáka neznámý). Zde by ani nešlo mapu zařadit k oddílu podle oddílové příslušnosti autora, protože členem žádného oddílu není. Jestli taková mapa vůbec do archivu patří, když sloužila pro MTBO trénink, ale s MTBO klíčem nemá společného nic, je věc druhá.
• Juliána MTBO je příkladem mapy, kde oddíl SLP vlastnící poslední verzi mapy pro OB poskytl podklady jednotlivci, který upravil mapu pro MTBO. Část původní tiráže zůstala zachována, včetně informace o SLP (a původním správci mapy, který o MTBO mapě vůbec neví). Na jednu stranu oddíl SLP s mapou nemá moc společného a do archivu papírový výtisk sehnat nedokáže, na druhou stranu tehdy určitě platilo, že kdyby zde chtěl někdo uspořádat “opravdový” MTBO závod, měl by se o poskytnutí podkladů bavit se SLP.
• Mapa Čámrsovy svaly MTBO (včetně dalších odvozenin z ní) je podobným příkladem – ocadové podklady poskytl EKP, větší část původní tiráže zůstala, pro závod pražské MTBO ligy upravili a vytiskli členové VIP (ale závod pod hlavičkou oddílu nepořádali).
• U mapy Bábíkovo Zlaté údolí z roku 2018 se dá těžko poznat, jaký oddíl k němu zapsat, i kdybychom brali oddílovou příslušnost autorů. Podkladovou mapu mapu Ďábel z roku 2002 poskytla FSP – členem tohoto oddílu byl i Bábík, jehož srub se na mapě nachází a na jehož památku mapa také vznikla (mimo jiné odtud odjížděl na kole do Prahy v říjnu 2010 a při této cestě po srážce s autem zahynul). Příba jako autor první MTBO mapy tohoto prostoru z roku 2017 sice s FSP běžně spolupracuje, ale je členem PGP. V roce 2018 mapu zrevidovali a rozšířili Martin Štěňha a Tomáš Bezouška, kteří jsou členy SPC. Proč je mapa v archivu zatím přiřazena oddílu ZVO, jsem pochopil až po nalezení mapy pro OB Urbanovka z roku 2012. MTBO mapa s oddílem Zvole však nemá nic společného. Přesto kdybych zde chtěl dělat oficiální závod, s orienťáky ze Zvole bych to konzultoval taky.
• Abych nezůstal jen u MTBO, mapa Břevnov z Pražské zimní ligy je připsána mimopražskému oddílu SJC, jehož členem je její autor Mrazák. Ale nikde na mapě o oddíle nepíše.

Návrh, jak uvádění oddílů v databázi upravit

• Mapy, kde zmínka o oddíle není uvedena (a mapa není napojena na závod, z něhož by bylo napojení na oddíl zřejmé), v archivu k oddílům vůbec nenapojovat – takto to jednoznačně dělat u map, které nevycházejí z nějaké existující mapy.
• U map, které jsou odvozeninami jiných map a tiskne je někdo jiný než “vlastník” prostoru, doporučit vydavatelům na mapu uvádět, jaký oddíl je vlastníkem prostoru/originálních podkladů, a tento oddíl v databázi uvádět.
  • Jako vzor může posloužit to, co obvykle jako Slavia Praha uvádíme na mapách pro SMIK, kde si zmapovaný prostor zapůjčujeme od jiného oddílu a mapu zpravidla lehce upravíme/aktualizujeme:
    • Vydal: OB Říčany (RIC) – uvedení oddílu vlastnícího prostor a data, Vytiskl: Žaket pro SK Slavia Praha – aby bylo poznat, že tuto mapu finalizovala Slavia (příklad z mapy Migrující Korýši)
• V případech, kdy je podkladem mapa pro jinou disciplínu (typicky podkladová mapa je pro OB, tu nějaký oddíl poskytne jednotlivci, který mapu upraví a vytiskne pro MTBO), bych většinou vydavatelský oddíl také neuváděl, ale to může být individuální.

Oboustranné mapy, různé výřezy pro jeden závod, atd.

S novými možnostmi tisku v posledních letech častěji nastává situace, že pro jeden závod vznikne z jedněch podkladů více různých variant mapy, které jsou pak do archivu někdy zahrnuty samostatně, někdy jen jedna z nich, atd. Jde o několik variant typů map:

Oboustranný tisk mapy

Zejména v MTBO se občas využije možnost oboustranného tisku mapy, kdy se nejčastěji část prostoru nachází na obou stranách mapy:

• Mapa Do křivejch z MČR v MTBO na klasické trati 2018 má tedy v archivu samostatně první stranu a druhou stranu. Dle pokynů to vypadá, že tam měly oboustrannou mapu všechny kategorie, ale ruku do ohně bych za to nedal…
• Podobně mapa Žlutá žíla ze zářijových závodů Českého poháru MTBO v Heřmanově Městci má v archivu samostatně první stranu a druhou stranu. Zde navíc nejkratší kategorie měly mapu pouze jednostranně vytištěnou.

Návrh, co s tím

• mapu vytištěnou oboustranně (se stejným názvem a různým ale překrývajícím se prostorem) evidovat jako jednu mapu, ne jako dvě
• taková mapa by obsahovala dva obrázkové soubory s mapou, zobrazené třeba pod sebou
• obrys prostoru na mapě by zahrnoval plochu obou map najednou
• označovat takové mapy speciálním atributem nebo do poznámky

Kratší tratě na mapě menšího prostoru

Kratší kategorie mnohdy nepotřebují tak velký závodní prostor jako delší, takže se stává třeba to, že některé kategorie závodí na mapě s rozměry A3 a jiné si vystačí s velikostí A4.

• Mapu Údolí Zlatého potoka při dalším závodě Českého poháru MTBO v Heřmanově Městci dostaly delší kategorie ve formátu A3, ty kratší si vystačily s A4.
• Podobně u map Svatojiřský les a Seletické lesy dostali závodníci na kratších tratích mapu v rozměru A4 (ta se do archivu nedostala), ti ostatní měli mapu vytištěnou na A3.

Návrh, co s tím

• mají-li mapy stejný název, do archivu zařazovat jen větší mapu prostoru
• menší z map prostoru případně mohou být vloženy jako druhý obrázkový soubor k dané mapě
• označovat takové mapy speciálním atributem nebo do poznámky

Mapy pro různé kategorie s různým měřítkem

V OB je zas běžná situace, že některé kategorie závodí na mapě v měřítku 1:15000 a ty kratší na výřezu v měřítku 1:10000. K výběru příkladů asi nejsem moc vhodnou osobou při průměrném počtu 1 navštíveného závodu ročně za posledních 15 let, když nepočítám SMIK :-) Ovšem pohled do platné Směrnice pro tvorbu a evidenci map ČSOS říká, že “Jsou-li současně vydány mapy téhož prostoru s různými měřítky (resp. mapa jednoho měřítka je výřezem mapy druhého měřítka), pak se každé evidované mapě přidělí vlastní evidenční číslo (název může zůstat u map odlišného měřítka totožný).” Čímž je situace asi vyřešena a takové mapy budou i v archivu obě. Ale pokud by náhodou došlo na situace, kdy mají takové mapy stejné evidenční číslo a název, raději bych je do databáze také ukládal jako jeden záznam.