Po dlouhé době jsem se zas objevil na akci SEO komunity, na SEO Restart jsem vyrazil po 5 letech. Víc než v minulosti mě nalákal program. Jak přednášky na téma AI, které se mi hodily pro získání inspirace, tak i některé další. Byl to dobře investovaný čas. Tady jsou moje poznámky.

Celkem podrobné zápisky si na podobných akcích dělám běžně. Zpravidla jen pro své vlastní potřeby, ale proč se o ně nepodělit. Vše v odrážkových seznamech jsou mé poznámky zapisované v průběhu přednášek. Překlepů v nich bylo asi milion, ale jejich opravu za mě vyřešil ChatGPT. Jen pár chybek jsem musel pak zas opravit já po něm. Další úprav jsem dělal jen minimum. V několika případech (asi vybral ty přednášky, které se AI nedotkly :-) se ale rozhodl neposlouchat mé instrukce a převedl poznámky na souvislý text. Tak jsem tu nechal pro zajímavost i tyto jeho výplody.

Pro odkazy na jednotlivé prezentace si skočte na web SEO Restartu.

Jan Tichý – Keynote: Quo vadis SEO?

Honza vlastně nepřekvapil a přišel se svým vysokým standardem. Na úvod a jako zamyšlení, co se dá od SEO s nástupem AI čekat do budoucna, to bylo dobré a přehledně shrnuté.

• Vyhledávače se mění v odpovídače.
• Zásadně to ovlivní procento dotazů, které bude umět odpovědět vyhledávač bez toho, aby poslal uživatele na web – to je prý jasné.
• ChatGPT a spol. nevymyslí nic, co už předtím nikdo nevymyslel. Reprodukuje to, co už někdo někde řekl – to je zásadní. Někde to vadí v SEO a někde to nevadí.
• Posun ve směru „sestav mi odpověď“.
• Co budou muset vyhledávače vyřešit:
  • monetizaci (proto to nebudou čisté odpovídače),
  • aktuálnost informací (dle Honzy to je pro vyhledávače technikálie, pro SEO lidi je to příležitost),
  • správnost a pravdivost informací (to je teď zásadní problém GPT, ten ve chvíli generování odpovědi vůbec nezná zdroje),
  • odlišení primárních autoritativních zdrojů od sekundárních vygenerovaných (odhad Honzy, že zdroje budou rozlišovat autoritativnost, odfiltrování sekundárních zdrojů. Ten autoritativní může být úspěšný. A druhé kritérium může být originalita, nápaditost, rozšíření nad rámec common knowledge).
• Dle Honzy už nemá smysl psát 151. článek „Jak vybrat inline brusle“, alespoň ne pro SEO. Chat GPT ale nic nového nevymyslí = článek pro SEO to neudělá dobře. SEO nekončí, jenom se mění jeho role. Jsou potřeba informace nové, užitečné, přínosné pro lidi. A vychytávání fresh věcí.
• Offpage se bude měnit na budování brandu. Návrat k marketingu. Nebrečte. Čeká nás smysluplnější budoucnost :-)
• Honza si myslí, že analýzy KW nebudou mít cca za 2 roky pro SEO už smysl.

Vojta Fiala – Praktické využití AI v SEO pro začátečníky i (středně) pokročilé

Pro ty z nás, co s AI tolik neexperimentovali a naráželi zatím spíše na slepé cesty, poslouží zkušenosti z Pilulky rozhodně jako dobrá inspirace. Mám radost, že zde (a i vlastně v každé další přednášce o AI) byl potvrzen můj odhad: AI pomůže jinak, než tím, že by sama generovala texty na web. To je naopak silně rizikové.

• Velké množství nástrojů, mnohé testovali v Pilulce úspěšně, jiné neúspěšně.
• K tomu pluginy, jako Chat GPT for sheets a další OpenAI pluginy.
• ChatGPT: Na dotaz, kdo používá, zvedli v sále ruku skoro všichni.
• Dotazy na poznání cílové skupiny. Zjištění Jobs to be done. Jaká kritéria rozhodují?
• Identifikace vhodných témat. Doporučení se odpoutat od konkrétních klíčových slov a řešit problémy uživatelů. Klíčové zejména v B2B, kde data o hledanosti v podstatě neexistují.
• Ze základních témat se dá jít víc do hloubky. A pak ještě víc do hloubky konkrétní témata.
• Návrhy témat, které budou popsány formou content hubu. Výstup umí ChatGPT dodat i v hezké tabulce.
• Umí pomoct s přípravou zadání pro copywritera – rozpracovanější, než se dělá běžně.
• Příprava FAQ. Což se nejlépe řeší s někým kompetentním (zákaznická), ale když není, tak ChatGPT je taky dobrý a hlavně rychlejší. A rovnou je přepíše i do strukturovaných dat.
• Odhad uživatelského záměru – s přesností to není, ale pomůže.
• Příprava metadat – požádat o víc návrhů.
• Psaní regulárů.
• Na co si dát pozor:
  • Nemá zatím externí připojení, to bude až s pluginy. Zatím spíš navrhuje nesmysly.
  • Čistý copypaste je silně rizikový, nutný fact checking.
  • Nástroje nemají aktuální informace, přestože to ve svých odpovědích někdy tvrdí.
• Zdroje, odkud čerpat: LinkedIn a specialisti z oboru.

Pavel Ungr – Transformace tvorby a optimalizace obsahu pomocí AI pro SEO: nové příležitosti

Pokračování ve sdílení zkušeností z dalších experimentů s AI = další dávka inspirace. S odstupem hodnotím Pavlovu přednášku jako pro mě asi nejpřínosnější. I když se na první místo posunula asi hlavně tím, že mě nasměrovala správným směrem při networkingu :-)

• „Není nic straršího než dnešní informace o AI. To, co vám řeknu, nejspíš nebude za týden pravda.“
• Chcete-li zakázat ChatGPT pluginům přístup na svůj web, můžete to udělat v souboru robots.txt.
• Bude Google AI penalizovat? Kdo ví. Protože penalizuje spam. A automaticky generovaný obsah může být za tou hranicí.
• Originality.ai je nástroj na rozpoznávání automaticky generovaného obsahu. (pouze placený nástroj)
• Doporučuje používat Edge místo Chrome. Má integraci se Sydney.
• Čím lépe se ptáte, tím lepší dostanete odpověď.
• ChatGPT může urychlit analýzu klíčových slov.
• Rozšíření do Chrome AIPRM.
• ChatGPT vs. Bing – výsledky z ChatGPT jsou prý o něco lepší. „Bez placené verze toho moc neuděláte“. Nehází chyby atd.
• Bard? Je potřeba použít VPN do USA atd. a neumí česky. Pavel testoval, samostatná aplikace, prý je přesnější a faktičtější.
• Srovnání jazykových modelů – nat.dev.
• Tvorba textů – opět se nedoporučuje kopírovat, obsahuje bláboly, ale připraví podklady a šetří čas.
• Nástroje – ChatSpot (alpha), copy.ai (primárně pro copywritery), Jasper (integrace SEO nástrojů) a další.
• Generování obrázků umí i Bing (jinak Midjouney, Dale-e atd.).
• Přístup do API pro ChatGPT už mají Filip Podstavec, Vít Michálek a Jarda Hlavinka.
• AI writer – super věc pro klasifikaci. (má to týdenní trial, ale v popisu na první dobrou klasifikaci nevidím = musím ještě prozkoumat)
• SEO nástroje české a AI – co plánují
  • Collabim se nechce vyjadřovat.
  • SEMOR – něco bude.
  • Surfer – už něco má, lze beta testovat.
  • Content King – zatím o tom přemýšlí.
  • Marketing Miner – klasifikace klíčových slov už je (neveřejná) a další věci.
• Dotaz: Jaké pracovní úsilí jste v poslední době věnoval studiu AI? – „Strašně moc“.

Lukáš Kostka – AI a R studio – optimalizace meta tagů na ,,jeden’’ klik!

Přednáška nabitá tolika pro mě novými informacemi, že jsem neměl šanci stíhat tempo. I vzhledem k nulovým zkušenostem s programováním v eRku. Takže poznámek jsem si napsal jen pár a najdu-li sílu se k nasdíleným praktickým příkladům vrátit, půjdu na článek na webu Effectixu.

• Prompt engineering
• Fine-tuning = možnost vyladit GPT na vlastních datech. Lepší kvalita než prompt engineering, používání zřídka je dražší, při opakovaném levnější.
• Trénovací data – pro generování meta tagů stačí prý stovky příkladů.
• Playground OpenAI – na ladění promptů.

Milan Zeman – SEO 3× jinak: 3 případové studie s reálným dopadem na B2B byznys

Milanova přednáška nepřinesla na jednu stranu nic objevného, na druhou stranu snad pomohla si lépe uvědomit některé jinak jasné věci. Třeba že SEO má delší návratnost, než někteří klienti čekají. Nebo že aktualizace existujícího obsahu často zafungují dobře.

• Jen 21 % webů dělají SEO a mají cíle.
• Návratnost aktivit chtějí mít v agentuře maximálně do 2 let.
• Většina klientů chce hodnotit investici příliš brzy – před bodem zvratu.
• Případovka č. 1 – Leady pro Algotech.
  • První rok klesl konverzní poměr, druhý rok primárně aktivity na zlepšení konverzního poměru, např. CTA tlačítka.
• Případovka č. 2 – Jejich firemní blog.
  • Interní linkbuilding – dělají interní odkazy tak, aby nalákali uživatele ke kliknutí.
  • Boxík s vyjádřením vybraného člověka z firmy.
  • Aktualizace článků – když se propadly pozice pod nějaký limit. Buď obsahově rozšířením nebo pak SEO člověk (odkazy i interní).
  • Co nezafungovalo: zpravodajské články, novinky z online marketingu.
• Případovka č. 3 – TotalService.
  • Ladění textů na začátku a CTA tlačítek = velký vliv na míru konverze.
• Celkově – základem je strategie, cíle, jak je dosáhneme a jakou to má návratnost pohledem investora.

První přednáška, v níž nezaznělo o AI snad nic = ChatGPT, který měl za úkol jen opravovat chyby, můj pokyn nepochopil a převedl poznámky výše do souvislého textu. Tak ho tady pro srovnání nechám.

Jen 21 % webů se věnuje SEO a měří si své cíle. V agentuře chtějí mít návratnost aktivit nejpozději do 2 let. Většina klientů chce hodnotit investici příliš brzy – dříve než před bodem zvratu.

V případovce č. 1 se konverzní poměr v prvním roce snížil, ale v druhém roce se agentura zaměřila na zlepšení konverzního poměru, například prostřednictvím CTA tlačítek.

V případovce č. 2 se zaměřili na interní link building, aby uživatele nalákali k dalšímu kliknutí. Kromě toho pravidelně aktualizují své články, pokud se propadnou pod určitý limit, buď obsahově rozšířením, nebo pomocí SEO odkazů a interních odkazů. Zpravodajské články a novinky z online marketingu nezafungovaly.

V případovce č. 3 se zaměřili na ladění textů a CTA tlačítek na začátku, což mělo velký vliv na míru konverze. Celkově je pro úspěch zásadní strategie, definice cílů, plán, jak je dosáhnout, a návratnost investice z pohledu investora.

Zdeněk Nešpor – Titánské weby

Moc jsem nevěděl, co čekat. 5 let v Heurece se prostě do 30minutové přednášky shrnout nedá a co se týče technických věcí, hodně už Zdeněk nasdílel v několika článcích na vývojářském webu Heureky – odkazy na ně i prezentaci má Zdeněk u sebe na webu. S většími weby mám taky určité zkušenosti, věci jako hromady duplicit, crawl budget a access logy pro mě rozhodně nejsou neznámou. Ale tak velké množství energie jim nebylo potřeba věnovat. Je to tím, že je Heureka o tolik větší, nebo se jim to při rychlém růstu projektu „až moc rozjelo“ a mám pochválit Petra nebo Jardu, že měli po celou dobu u taky rychle rostoucích projektů SEO výrazně víc pod kontrolou? Tohle jsem chtěl v rámci networkingu se Zdendou zkonzultovat, ale nestihl… Každopádně přednáška rozhodně přínosná a pěkně pojatá.

• Počet URL v Heurece – duodeciliarda
• 30 milionů produktů, 3000 kategorií, desítky tisíc filtrů a hodnot plus subdomény.
• Crawling takového počtu URL? Nejde. GA? Nepojme vše, změny a výpadky měření, … Search console – nesmyslná varování (100 mil. URL prý vypadlo z indexu).
• Nástroje komerční? Problém je cena, zejména v ČR. Navíc jejich limity jsou nedostačující pro takový web.
• Řešení duplicit? Těžké přesvědčit o byznysové hodnotě.
• Doporučené nástroje: tužka a papír, Google Sheets.
• Crawling? Stačí jen vzorky dat. A práce bota je vidět v access logách.
• Redukce, hledání vzorců, řešení URL podle jejich typu. Dle Zdendy na 10-100 URL.
• Doporučuje umět xpath, reguláry, Google Tag Manager (dá se použít na spoustu věcí bez vývojáře, např. AB testovat SEO).
• 70 % času zaberou netechnické věci jako interní komunikace, lobbování, vyjednávání, vzdělávání atd.
• Práce nikdy nekončí. Když se něco opraví, rozbije se něco jiného. Doporučuje emoční minimalismus.
• Závěr: redukce, být emočně minimální, interní vzdělávání, práce se zdroji a prioritami.
• Odpověď na dotaz: Ano, po takové práci měl pocit vyhoření.

A ještě pro srovnání „nechtěný“ přepis umělou inteligencí do vět:

Počet URL na e-commerce platformě Heureka dosahuje duodeciliardy. Na této platformě je zároveň přibližně 30 milionů produktů, 3000 kategorií, desítky tisíc filtrů a hodnot plus subdomény. Takové množství URL nelze crawlerem zvládnout a ani nástroje jako Google Analytics nepojmou všechny informace, navíc dochází k měřicím výpadkům a změnám. Dokonce i Search Console poskytuje nesmyslná varování, například tvrdí, že z indexu vypadlo 100 milionů URL.

Komerční nástroje jsou pro tento typ webů problematické především z důvodu jejich vysoké ceny, zejména v České republice. Navíc i jejich limity jsou nedostačující pro tak rozsáhlou platformu. Řešení duplicity je zase složité, protože je obtížné přesvědčit o jejich byznysové hodnotě.

Nejlepším nástrojem je tužka a papír, nebo Google Sheets. Stačí pouze pracovat s vzorky dat a práci bota lze vidět v access logách. Zdenda doporučuje redukci, hledání vzorců a řešení URL podle jejich typu. Pro práci s těmito nástroji je potřeba umět xpath, reguláry a Google Tag Manager, který se dá použít na spoustu věcí bez nutnosti vývojáře, například pro AB testování SEO.

Přibližně 70 % času zabírají netechnické věci, jako je interní komunikace, lobbování, vyjednávání, vzdělávání atd. Práce v oblasti SEO nikdy nekončí, když se něco opraví, rozbije se něco jiného. Zdenda doporučuje emoční minimalismus, interní vzdělávání a práci se zdroji a prioritami.

Radek Kupr – Jak využít GA4 pro SEO

Téma, které bylo mezi hlavními důvody mé účasti. Ale své rezervy v GA4 budu dohánět jindy a jinak, ostatně ty další kroky mám už v plánu. Tady jsem se na jednu stranu moc nového nedozvěděl, na druhou stranu byly tam pro mě přínosné asi jen 2 screenshoty, ale až se k nim vrátím v rozhraní GA4, tak mě třeba posunou hodně…

• Klíčové je propojit se všemi nástroji, mimo jiné se Search Console. To je první, co se má udělat.
• Reporty vstupních stránek je potřeba zapnout, viz screen v prezentaci.
• Základní reporty:
  • Zdroje v organicu – zdroj + medium (total user je kdokoliv vs. user jen ten, který něco dělá)
  • Report vstupních stránek…
• Nastavení vlastních reportů – vpravo nahoře tužtička. Ve spodní části se nalinkují šablony.
• Pozor na uchování dat maximálně 14 měsíců (v implicitním nastavení jen 2 měsíce), potřeba odkládat někam do BigQuery.
• Vizualizace: GA4 nebo externí nástroje.

Zdeněk Dvořák – Slabiny Ahrefs. Jaké jsou? A co s nimi dělat, když děláte linkbuilding?

Nejsem úplně cílovkou. Rezervy v metrikách týkajících se odhadu návštěvnosti a počtu domén mě ani nepřekvapily. Rezervy u domain ratingu docela ano. Dovedu si představit, že pro jinak zaměřené posluchače to mohla být jedna z nejlepších přednášek.

• Používá Ahrefs už 11 let.
• Má 3 indexy odkazové – historický a 2 na současnost (recent a live – tam jsou ty, na kterých byl crawler aspoň 2x).
• V novém UI už nelze vybrat, ze kterého indexu se data tahají. To, co je v UI 2.0, podměřuje o 10-15 procent.
• Počet odkazujících domén je zkreslen nesmyslnými katalogy, vykradače obsahu dělající cloaking. U biano.cz je to skoro polovina odkazujících domén, což způsobuje, že základní metriky jsou na nic. To také ovlivňuje trendy.
• Existuje spousta nabídek, které nabízejí zvýšení DR (domain rating). Existují také tzv. domain rating fakers. Ukázka je z PBN o 1305 webech, přičemž většina z nich má jednotky nebo malé desítky odkazů. Jak to dělají? Redirekty z webů Google (mapy a spol.), profily na silných doménách. Závěr: neřešit DR.
• Když je DR vysoký? Top hráč nebo podvodník. Jak ověřit? Počet KW, na které se ten web zobrazuje.
• Odhady návštěvnosti. Jak moc se liší od reality? U každého webu je to jinak, ale odchylka je extrémně velká. Dobré leda na trendy konkrétního webu.

Václav Brynda – Linkbuilding a jak se změnily strategie na rok 2023 – zpět ke kořenům?

Před pár týdny jsem na LinkedInu narazil na Vaškův post na podobné téma. V psané formě mi to přišlo shrnuté přehledněji. Ač se linkbuildingem téměř nezabývám, neumím to (nebo to aspoň všude říkám), některá doporučení mi přišla jasná (a řídím se jimi už dlouho). A pár zajímavých myšlenek jsem si tam taky našel.

• Prosincový spam update sejmul hodně webů.
• Diskuze – vytvářet reálný profil a až pak přidávat odkazy.
• Blogové články – závisí na možnostech platformy. Píše za svoje jméno. Ukazuje příklad z Refresher blogu.
• Odznaky kvality.
• Placené články a guest posty – 3 odkazy je rizikový pattern. Pracovat s redakcí – ať na článek pošlou nějaký interní odkaz z jiného článku, aby to nevypadalo jako placený článek.
• Jak rozbíjet patterny? Brandové odkazy posílat na homepage, používat odkazy na zdroj. Když doplňuji odkaz do existujícího článku, tak i aktualizuji obsah, ideálně i na jiném místě, než je ten odkaz.
• Rozhovory – média u rozhovorů na přání rádi dávají odkaz. Nově se více snaží, aby odkaz působil přirozeně, než aby řešil klíčová slova v odkazech.
• Databázi kontaktů má dlouhou 2000 řádků a sdílí ji s kolegy.
• Dotaz: Jak vyhodnocuješ efektivitu linkbuildingu? – … – nevyhodnocuju. Na konci měsíce pošlu report…

A zas přepis do vět vytvořený „nepochopením pokynu“ ze strany ChatGPT:

Diskuze se točila kolem toho, že je lepší nejdříve vytvořit reálný profil a poté přidat odkazy. Blogové články závisí na možnostech platformy, ale doporučuje se psát pod vlastním jménem. Ukázal se příklad ze Refresher blogu.

Odznaky kvality jsou užitečným nástrojem pro budování důvěryhodnosti. Placené články a guest posty s třemi odkazy jsou rizikovým patternem. Doporučuje se spolupracovat s redakcí, aby článek obsahoval interní odkaz z jiného článku a nevypadalo to jako placený článek.

Jak rozbíjet patterny? Brandové odkazy by měly být posílány na homepage a měly by se používat odkazy na zdroj. Pokud se doplňuje odkaz do existujícího článku, měl by se aktualizovat i obsah, ideálně i na jiném místě než je ten odkaz. Rozhovory jsou pro linkbuilding výhodné, protože média ráda dávají odkaz na požádání.

Nově se více snaží, aby odkaz působil přirozeně, než aby řešil klíčová slova. Má databázi kontaktů s 2000 řádky, kterou sdílí s kolegy.

Na otázku, jak vyhodnocuje efektivitu linkbuildingu, odpověděl, že to nevyhodnocuje, ale na konci měsíce pošle report.

Richard Klačko – Srovnáno: mají nástroje správná data o hledanosti klíčových slov?

Na jednu stranu žádné překvapení. Že v případě dobrých pozic poskytuje nejlepší data o hledanosti dotazů Google Search console, to vím už dlouho. A účastníci interních workshopů ve Slevomatu o Search consoli a Marketing Mineru už o tom ode mě leccos slyšeli dřív. V něčem bych asi dokázal jít i víc do hloubky. Na druhou stranu cíle jsem měl jiné a porovnání s daty i z dalších zdrojů a na větším vzorku bylo taky přínosné.

• Collabim, Ahrefs, MM a porovnání s GSC
• Vyhodnotili jsme 25 webů, data za 12 měsíců a pozice 1-8 po celou dobu, s použitím +- 7 tis. KW. Collabim nadsazoval od cca 600 % (celková data), především kvůli clusterům. MM a Ahrefs se přibližují realitě.
• Kolik KW má podhodnocenou hledanost? Collabim prý jen 4 %, MM skoro 40 %. Naopak nadhodnocení – Collabim má skoro 50 % KW, MM naopak nejlepší jen 22 %.
• Branové výrazy – Collabim nadstřeluje, MM podstřeluje.
• Závěry: Collabim nejméně podhodnocuje a má hodně dat, ale clusterizuje a tím pádem nadhodnocuje. MM naopak nejméně nadhodnocuje a má nejlepší našeptávač. Má však problémy s výrazy s nulovou hledaností a longtailem. Ahrefs se nachází někde mezi nimi. Pro každou situaci je nejlepší použít jiný nástroj.

Martina Zrzavá Libřická – Výzvy a překážky ve světě SEO lidí

Z poslední přednášky jsem si zapsal jen jediné: „Typy stakeholderů pro SEO práce“. Martina se totiž ve své řeči hodně držela bodů uvedených na slidech, takže psát si poznámky bylo zbytečné. Zvlášť když se ve své prezentaci zabývala soft skills. Pro mě jako produkťáka, který se SEO zabývá jen částí své kapacity, šlo spíš o shrnutí toho, co už znám. Ale i tak mi dává smysl se k této prezentaci vrátit. Zamyslet se nad neúspěšnými projekty a říct si, na jaké bariéře ztroskotaly. Byla to bariéra, kterou jsem mohl překonat/obejít, nebo to bylo nereálné, protože nějaké neúspěchy k SEO prostě patří? A naopak se vrátit k úspěšným projektům a říct si, které soft skills mi pomohly k úspěchu. I kdyby to nepřineslo nějaké uvědomění, dodá to radost a energii.

Jedna z takových radostí přišla už v rámci networkingu na SEO restartu. O své práci obecně málo mluvím a tak mě potěšilo, že někdo zaregistroval úspěchy magazínu Slevomatu a růst jeho návštěvnosti v poslední době. Přestože vlastně ani netuším, kdo a kudy tyto informace šířil. Podílu na úspěchu se rozhodně nezříkám, z téhle práce jsem měl i já dobrý pocit. Ale byl jsem jen malou částí skládanky. Víc než o hard skills to bylo právě o soft skills. Tým magazínu už měl solidní základy a chuť se posouvat. Nejdůležitější byla efektivní komunikace, spolupráce a vhodná volba aktivity, která nás posune nejvíc kupředu. Což v tomto případě byla série interních workshopů. V jednom případě i s ne stoprocentně pozitivním ale konstruktivním feedbackem, který ale umožnil další posuny kupředu. Další „odborné“ práce tam bylo vlastně málo a „odmakali“ to jiní. Hlavní podíl na úspěchu má tým magazínu. Každopádně díky Martine, tahle zmínka mě potěšila.

Zápisky už jsem si nedělal ani ze závěrečné panelové diskuze. Jednak byla spíše takovou filozofickou debatou o budoucnosti AI a SEO, jednak už mi po dni nabitém zajímavými přednáškami trochu došly síly. Každopádně jsem rád, že jsem po letech zas na SEO restart vyrazil a děkuji organizátorům i všem řečníkům.