
Po uspořádání 30 závodů ve SMIKu nastal čas sdílet některé zkušenosti i mimo tým tradičních organizátorů ze Slavie Praha. Začneme tím, co je pro orienťák S MIgrujícími Kontrolami důležité při výběru místa startu a cíle.
Celý příspěvekPo uspořádání 30 závodů ve SMIKu nastal čas sdílet některé zkušenosti i mimo tým tradičních organizátorů ze Slavie Praha. Začneme tím, co je pro orienťák S MIgrujícími Kontrolami důležité při výběru místa startu a cíle.
Celý příspěvekV návaznosti na loňskou aktivitu navrhující otestovat v MTBO ranking zkouším shrnout, jaké by mohly mít rankingové závody náležitosti. Volně tím navazuji na dřívější návrhy z mé přípravy na Shromáždění sekce MTBO 2018 a na poznámky z této akce. Vyšší akceschopnosti v téhle věci a dalších aktivitách zabránila nemoc, která rozbila původní plány…
V rámci doplňkového programu třídenních závodů Třemošná 2019 se uskutečnil závod ve SMIKu, při němž bylo poprvé použito bezkontaktní ražení. Svoji premiéru jsem si odbyl i já – poprvé jsem si vyzkoušel SMIK v roli závodníka.
Pořádání různých závodů v orientačních sportech se věnuji od svých 15 let, takže už 25 let. Můj vztah k těmto aktivitám je v posledních letech trochu schizofrenní. Na jednu stranu si dávám pomalu do předsevzetí, že pořádání závodů budu věnovat výrazně méně času, na druhou stranu mě až příliš často přepadají myšlenky typu “tady by bylo hezké uspořádat závody”. Abych se někam posunul, musel jsem si pojmenovat, co mě na pořadatelských aktivitách baví a co štve. Tady je “návod”, jak zvládnout spolupráci s tak složitým případem, jako jsem já :-)
Pražská MTBO liga vznikla v roce 2009. Při třídění starých map a textů jsem narazil na několik historických kousků zejména z prvního ročníku, které by se jinak složitě dohledávaly. Vše, co jsem našel a není přehledně poskládáno na jiném místě, jsem umístil do tohoto článku.
Při pátrání po mapách, které chybí v archivu map pro orientační běh a mapovém portále ČSOS, jsem v databázi narazil na množství záznamů, které v archivu dělají spíše nepořádek. Proto jsem se pokusil vedle dohledávání chybějících map a opravování jednotlivých nepřesností navrhnout změny v evidenci map, které by mohly pomoci ke zpřehlednění celého archivu.
Říjnové shromáždění sekce MTBO pro mě bylo tvrdou školou. Neodhadl jsem dvě věci. Jednak že se shromáždění protáhne na šestihodinové jednání, a za druhé pak to, jak budou moje problematická záda reagovat na delší sezení. Tím jsem urychlil svůj posun do skupiny práce víceméně neschopných, ale MTBO za to nemůže, dopadl bych tak časem stejně. Ani pracovat na počítači moc nezvládám, z klikání myší i psaní textů mě záda bolí, takže tento text je nadiktovaný. Z větší části hned druhý den po shromáždění sekce, jen na jeho začištění bylo třeba počkat víc jak měsíc. Z toho, co jsem měl v plánu, se mi téměř nic prosadit nepodařilo. Ale do závěru je lepší psát to pozitivní a shrnout si své úkoly.
Kůrovec, který zrušil poslední kolo Českého poháru MTBO v Blansku, mně paradoxně zajistil neplánovanou nominaci na Shromáždění sekce MTBO po dlouhých letech. Abych tam nedělal nedomyšlenými komentáři ostudu, potřeboval jsem si trochu srovnat, jak na mě aktuálně české MTBO působí a co bych rád změnil. Nejde ani o konkrétní návrhy, o kterých bych chtěl dát hlasovat, chci primárně otevřít diskuzi. A není to ani volební program, takové ambice nemám, protože si myslím, že s mými dalšími prioritami bych nebyl přínosem.
Zamrzá Orlík! To mě vždy spolehlivě donutí začít hledat brusle, které jinak tráví zimu někde zastrčené. Klouzání po umělém ledu či rybnících u mě s jinými aktivitami prohrává. Ale bruslení po druhé největší přehradě v ČR patří do úplně jiné ligy a patří mezi mé nejsilnější zážitky. Vidět z ledu kulturní památky či skály na březích Orlické přehrady a přitom nabruslit třeba 50 km za den, to se člověku nepoštěstí každý rok. Rád jsem si na to zavzpomínal tím, že jsem dohledal fotky a udělal si pořádek v tom, kam už jsem se na Orlíku při bruslení dostal. A rovnou sem doplňuju novinky z posledních návštěv z března 2018.
Stavitelských výletů do prostoru letošního SMIKu bylo až moc, možná nejvíc v historii. Sedmý a poslední z nich přišel neplánovaně. Po vichřici Herwart na konci října bylo potřeba zkontrolovat, zda nezanechala v lese u Psár následky, které by závod plánovaný na 17. listopadu nějak omezily. Ačkoli se počet vývratů v lese zvýšil z původních 58 umístěných na mapě několikanásobně, uskutečnění závodu nic nebrání. Celý příspěvek