Při pátrání po mapách, které chybí v archivu map pro orientační běh a mapovém portále ČSOS, jsem v databázi narazil na množství záznamů, které v archivu dělají spíše nepořádek. Proto jsem se pokusil vedle dohledávání chybějících map a opravování jednotlivých nepřesností navrhnout změny v evidenci map, které by mohly pomoci ke zpřehlednění celého archivu.
Říjnové shromáždění sekce MTBO pro mě bylo tvrdou školou. Neodhadl jsem dvě věci. Jednak že se shromáždění protáhne na šestihodinové jednání, a za druhé pak to, jak budou moje problematická záda reagovat na delší sezení. Tím jsem urychlil svůj posun do skupiny práce víceméně neschopných, ale MTBO za to nemůže, dopadl bych tak časem stejně. Ani pracovat na počítači moc nezvládám, z klikání myší i psaní textů mě záda bolí, takže tento text je nadiktovaný. Z větší části hned druhý den po shromáždění sekce, jen na jeho začištění bylo třeba počkat víc jak měsíc. Z toho, co jsem měl v plánu, se mi téměř nic prosadit nepodařilo. Ale do závěru je lepší psát to pozitivní a shrnout si své úkoly.
Středisko Serfaus – Fiss – Ladis patří určitě k tomu lepšímu, co mohou rakouské Alpy náročným lyžařům nabídnout. Přes 200 kilometrů na lyžích propojených sjezdovek a to navíc bez nezáživných přejezdů. Vyšší procento strmějších svahů, než bývá zvykem jinde. V březnu 2013 jsme tu 3 dny lyžovali. Jeden den se počasí opravu vydařilo a natočili jsme zde video.
Kůrovec, který zrušil poslední kolo Českého poháru MTBO v Blansku, mně paradoxně zajistil neplánovanou nominaci na Shromáždění sekce MTBO po dlouhých letech. Abych tam nedělal nedomyšlenými komentáři ostudu, potřeboval jsem si trochu srovnat, jak na mě aktuálně české MTBO působí a co bych rád změnil. Nejde ani o konkrétní návrhy, o kterých bych chtěl dát hlasovat, chci primárně otevřít diskuzi. A není to ani volební program, takové ambice nemám, protože si myslím, že s mými dalšími prioritami bych nebyl přínosem.
Bike Adventure je závodem, který se nesmazatelně zapsal do historie orientačních závodů na horských kolech. Žádný jiný bikový orienťák nikdy nebyl tak populární a nemohl se pyšnit takovou účastí, jako Bike Adventure v dobách své největší slávy. Šlo o můj oblíbený závod a pravidelně jsem o jeho průběhu psal do novinek na webu Ekonomu Praha. Zpráva o průběhu 17. ročníku v roce 2018 se na spíše dožívající web Ekonomu už moc nehodí, tak se o pár vět podělím zde. A protože budoucnost je trochu nejistá, tak jsem při této příležitosti vytahal ze starého oddílového webu všechny zprávy o minulých ročnících Bike Adventure, vykopíroval je do tohoto článku a doplnil pár dalších poznámek a komentářů.
Moderní technologie se v posledních letech posouvají kupředu takovým tempem, že není jednoduché jejich rychlost stíhat. Podělím se o příklady, jak jsem se posouval v používání GPS přístrojů a ukládání GPS záznamů, a co jsem zažil s digitálními foťáky. Ne že bych tímto článkem chtěl někoho oslnit, primárně jsem si potřeboval udělat pořádek ve svých datech.
I loni se občas diskutovalo o pravidlech dlouhých orienťáků dvojic na horských kolech a na některých závodech se řešilo, jak porušení pravidel postihovat. Při Bike-O-Challenge jsme několik takových případů odhalili a rozhodovali o nich. Týkaly se pravidla o společné jízdě dvojice během závodu. Třeba popis řešených situací při loňském závodě ještě teď někomu pomůže – závodníkům, aby si lépe uvědomili, co se smí a nesmí, i pořadatelům, kteří mohou při letošních akcích řešit podobné situace.
Letošní Pražská lítačka, závod v používání pražské hromadné dopravy, přinesla spoustu nečekaných okamžiků. Výrazné zpoždění vlaku, zaseknutí v dopravní zácpě, autobus co neotevřel na zastávce dveře k výstupu… a jako vždy to byla zábava. Překvapení přišlo i po akci, kdy jsem až během neděle zjistil, že se mi podařilo páteční akci těsně a nečekaně vyhrát. Tak se tedy krátce podělím o svoji závodní strategii.
Moje MTBO sezóna 2017 byla úplně jiná, než ty předchozí. Výrazně odlišné cíle, zcela jiný způsob „přípravy“ a k tomu zranění uprostřed sezóny. Hlavního a celkem ambiciózního cíle sezóny se mi dosáhnout podařilo, ale pocit z toho zas tak dobrý nemám. Prostě sezóna, jejíž zhodnocení je dobré si udělat. Navíc pokud v mém závodění někdo nevidí logiku, třeba ji po přečtení tohoto článku najde.
Zamrzá Orlík! To mě vždy spolehlivě donutí začít hledat brusle, které jinak tráví zimu někde zastrčené. Klouzání po umělém ledu či rybnících u mě s jinými aktivitami prohrává. Ale bruslení po druhé největší přehradě v ČR patří do úplně jiné ligy a patří mezi mé nejsilnější zážitky. Vidět z ledu kulturní památky či skály na březích Orlické přehrady a přitom nabruslit třeba 50 km za den, to se člověku nepoštěstí každý rok. Rád jsem si na to zavzpomínal tím, že jsem dohledal fotky a udělal si pořádek v tom, kam už jsem se na Orlíku při bruslení dostal. A rovnou sem doplňuju novinky z posledních návštěv z března 2018.