Ranking a lokální MTBO závody (aneb poznámky ze shromáždění sekce MTBO)

Říjnové shromáždění sekce MTBO pro mě bylo tvrdou školou. Neodhadl jsem dvě věci. Jednak že se shromáždění protáhne na šestihodinové jednání, a za druhé pak to, jak budou moje problematická záda reagovat na delší sezení. Tím jsem urychlil svůj posun do skupiny práce víceméně neschopných, ale MTBO za to nemůže, dopadl bych tak časem stejně. Ani pracovat na počítači moc nezvládám, z klikání myší i psaní textů mě záda bolí, takže tento text je nadiktovaný. Z větší části hned druhý den po shromáždění sekce, jen na jeho začištění bylo třeba počkat víc jak měsíc. Z toho, co jsem měl v plánu, se mi téměř nic prosadit nepodařilo. Ale do závěru je lepší psát to pozitivní a shrnout si své úkoly.

Z celého shromáždění sekce mě nejvíc zaujalo Albertovo rychlé ale přesto velmi zajímavé číselné vyhodnocení účasti na závodech Českého poháru za poslední roky. Jsme domluveni, že o dlouhých zimních večerech zkusí čísla ještě dále analyzovat. Slíbil jsem, že mu zkusím pomoci alespoň tak, že navrhnu, jaké další souvislosti mi dává smysl v číslech hledat. Uvidíme, co řekne statistická analýza, proč jezdí na některá závody lidí víc a na jiné míň atd.

Ranking

Zavedení rankingu nebylo schváleno, ani hozeno ze stolu. V zápise ze shromáždění sekce je uvedeno moje jméno u tohoto úkolu: “Shromáždění sekce doporučilo dále diskutovat o možném zavedení rankingu a pověřilo Pavla Štáfka a Martina Sajala přípravou testovacího rankingového žebříčku pro sezonu 2019.

Než začít přemýšlet nad metodikou výpočtu a nějakými vzorečky, je lepší nejprve zkusit shrnout důvody, kvůli kterým se nad zavedením rankingu uvažuje. S návrhem používat ranking přišli celkem čtyři lidé a každý uváděl jiné důvody.

Začnu těmi mými:

  • ranking by mohl pomoci vzniku lokálních MTBO závodů, které by podle mého náš sport posunuly kupředu
  • umožnit těm závodníkům, kteří se věnují MTBO z části na lokálních závodech, aby se díky dobrým výsledkům v nich mohli posunout směrem k vyšší výkonnostní kategorie v závodech Českého poháru

K tématu “závodníci, kteří by rádi jezdili vyšší soutěžní kategorii, ale kvůli nižšímu počtu objetých závodů Českého poháru do ní nepostoupí”, jsem si několikrát vyslechl zhruba následující: Je to jejich chyba že neznají soutěžní dokumenty, v nich je uvedeno, že je možné si o licenci zažádat.

K tomu jen doplním, že v klasifikačním řádu je to napsáno takto: “Soutěžní komise MTBO může licenci v odůvodněných případech výjimečně udělit na žádost závodníka/závodnice.” Tedy výjimečně a v odůvodněných případech. Pod těmi jsem si tedy osobně představoval něco jako zranění, nemoc, návrat po mateřských povinnostech. nebo alespoň ukradení kontroly myslivcem v rozhodujícím závodě, což byl můj důvod v roce 2005. Ale pokud stačí odůvodnění ve stylu “myslím si, že na to mám a chci tu kategorii jezdit”, tak možná z tohoto důvodu ranking nepotřebujeme.

Zbylé důvody byly zhruba následující:

  • zjednodušit pořadatelům práci tím, že nebudou muset stavět tolik tratí
  • dát závodníkům ještě větší možnost volby trati, na které budou startovat

Tyto důvody se nejprve musím pokusit lépe pochopit. Bohužel dobrou šanci probrat to na schůzce ohledně pražské MTBO ligy mi sebrala nemoc.

Zároveň si v tuto chvíli nedovedu představit, že by ranking fungoval jako hlavní kritérium pro rozhodování o účasti závodníků v soutěžních kategoriích, podobně jako je to v pěším OB. Nechci to z dvou hlavních důvodů:

  • první je objektivní – tím, že se dosud závodníci startující v Českém poháru v různých kategoriích v podstatě na žádných závodech nemohou porovnat, tak bude těžké nastavit úvodní rankingové koeficienty závodníků tak, aby ranking opravdu správně odpovídal výkonnosti.
  • druhý je možná více subjektivní – neláká mě vůbec představa, že se až pár dní před závodem dozvím, do které kategorie jsem se nominoval. Ani to, že se v různých závodech sezony budu porovnávat s odlišnými soupeři a s kamarády, se kterými jsem byl zvyklý jezdit v jedné kategorii, se nebudeme moci porovnávat vždy. Už to vidím, že do elity bych se dostal na závodech v Maďarsku, kam nikdo nejezdí, ale na obsazených pětidenních v Plzni bych se do elity nevešel a spadl do áček, do kterých bych se jinak nikdy nepřihlásil.

Lokální MTBO závody

Téma “podpořit vznik lokálních MTBO závodů” v zápisu ze shromáždění sekce ani samostatně zmíněného není. Ale já ho beru vlastně i jako součást tématu ranking tím, že mně pro rozvoj českého MTBO dávají primárně smysl právě tyto lokální závody. Jedním ze smyslu rankingu by pak podle mého bylo tyto závody podpořit. Přiznám se, že jsem očekával, že toto téma bude přijato výrazně pozitivněji. Ale smeteno ze stolu nebylo, přestože mnozí prohlašovali věci, jako že lokální závody Českému poháru jen uškodí, včetně třeba toho, že si někdo myslí, že Pražská MTBO liga je jedním z důvodu, proč někteří lidé na závody Českého poháru nejezdí.

K vysvětlení, proč mi dává smysl podpořit vznik lokálních MTB závodů, si vezmu na pomoc jako persony – metodiku používanou například při návrzích webů. Existují samozřejmě i další skupiny závodníků, ale na následující dvě současný model uspořádání MTBO soutěží nemyslí a vede k tomu, že ačkoli by se jinak MTBO rádi věnovali, za současné situace se mu věnovat nebudou:

  • Martin, 40 let, s rodinou, 1 dítě (to jsem já) – v MTBO chci závodit na co nejdelších možných traních, které jsou pěkně postavené. Tedy v elitě. Přítelkyni MTBO moc k srdci nepřirostlo, po narození dcery závodit nechce a na závody jen tak jezdit také ne (jezdit autem nás oba nebaví, a Míša v něm navíc často zvrací). Takže jako rodina jedeme zpravidla na jedny závody ročně, většinou na Moravu, kdy to spojíme s návštěvou příbuzenstva, a Lenka se na závodech potká s kamarádkou z jejího školního i orienťáckého mládí. Já od rodiny nechci zdrhat na víc jak tři MTBO víkendy ročně, kdy jsem celý víkend pryč. Tedy zvládnu objet obvykle 4 víkendy za sezónu, ty další jsou už závislé na tom, aby dávalo smysl se na noc ze soboty na neděli vracet do Prahy. Současný model Českého poháru s velkým množstvím závodů se zahrnutím i zahraničních mi nevyhovuje, přitom na jednodenní blízké závody bych jezdil rád. Jakmile sestoupím z elity, kvůli MTBO od rodiny na celý víkend nebudu zdrhat vůbec. Tím pádem bych pak svoji účast na závodech Českého poháru omezil na minimum.
  • Třeba Lojza, 17 let – věnuje se OB na lokální úrovni, ale na kole jezdí ještě radši. Na OB závody jezdí zpravidla s rodiči. MTBO by rád vyzkoušel, ale na dvoudenní závod si jednak ještě netroufá, jednak se tam stejně nemá jak dostat. Na blízký jednodenní závod by ho rodiče i odvezli, kdyby pak byl spojený s nějakým běžeckým orienťákem, bylo by to ještě jednodušší.

Jaké MTBO závody zařazovat do rankingu a vztah k „MTBO ligám“

Zamyšlení nad podmínkami, za kterých by mohl být MTBO závod zařazen do rankingu, jsem si vypisoval už v článku, který sloužil jako příprava na shromáždění sekce. Z něho kopíruji následující: minimální požadavky na zařazení do rankingu – příklad:

  • vyhlášení termínu s dohodnutým předstihem
  • vydání rozpisu s menším předstihem (ale větším než u typické MTBO ligy)
  • mapa striktně pro MTBO, ne úplně historická
  • na kontrolách standardně velké lampiony (proti visícím osobně nic nemám), ražení je na diskusi (voskovky určitě ne, proti kleštím sám nic nemám)
  • aspoň nějak koordinovaná startovka (aby případné „jak kdo přijde“ nevedlo k cílené spolupráci, ale zas to tak moc nesvazovat)
  • otázka co s tratí společnou pro M a W (typické pro MTBO ligu)
  • v městském prostoru aspoň nějaká regulace (některé MTBO ligy jsou o hubu)
  • směrné časy v nějakém rozmezí

A k výše uvedenému doplňuji další myšlenky, které jsou podkladem primárně k diskusi o zařazení závodů pražské MTBO ligy do rankingu.

Osobně si myslím, že ze seriálu pražské MTBO ligy mají mít šanci zařazeny do rankingu maximálně tak 2 až 3 závody za sezónu. Má to smysl i z toho pohledu, že pak by větším množstvím dostupných závodů byli zvýhodňování pražští závodníci. Samozřejmě podobně to může platit pro závodníky brněnské, budou-li do rankingu zařazeny závody brněnského MTBO poháru. Ale tím by byli až moc omezování závodníci, kteří bydlí daleko od větších měst, v nichž se tyto seriály konají.

Co se týče dalších podmínek:

  • Na shromáždění sekce se diskutovalo o tom, že závod zařazený do rankingu by se nesměl konat v pracovní den pokud není zároveň Českým pohárem. Můj názor je, že by se to mohlo stát jen výjimečně.
  • V pražské MTBO lize startují závodníci často pod přezdívkami a nikde nejsou uváděny jejich registrační čísla. Bez těchto formalit a dodání výsledků v požadovaném formátu ale závod zařadit do rankingu nelze.

Disclaimer

Zápis těchto poznámek vznikl za ztížených podmínek. První část diktováním textu den po shromáždění sekce, tato činnost byla “zpříjemněna” na silnou bolestí zad. Následně vše několik týdnů leželo ladem, zdraví dovolilo pracovat počítač jen omezeně a přednost dostaly prioritnější věci. Dokončování do podoby tak, aby ty poznámky mohly k něčemu pomoci, že zas probíhalo v leže v nemocničním pokoji v omezeném čase. Opět za pomoci diktování, i když teď už jsem klávesnici trochu používal.

Takže pokud něco nedává hlavu a patu, má to svůj důvod :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *